čtvrtek 4. srpna 2016

Kuba - Viñales a koně, jeskyně, tabák, kávovník

Taxi collectivo (1954 chevy s extra třetí řadou sedaček) nás za cca 3 hodinky doveze z Havany do Viñales. Cesta byla drncavá, větrání všema okýnkama bylo záchranný. S náma v autě pospávalo 5 holek z Dánska a já jsem se marně pokoušel rozpomenout na svoji kdysi fungující dánštinu. Základní fráze mě ale napadaly jen islandsky ;).

Viñales je turismem ožívající město uprostřed údolí obklopeného samostatně se zvedajícími horami. Když k němu pomalu klesáme, hory na druhé straně údolí se ukážou a sluší jim to.

Hory ve Viñales

Ve vesnici je pak nahuštěna jedna přízemní casa particular vedle druhé. Většina jich je opravených a vymalovaných do veselých barev, mě se tam líbí! Bohužel je ale jasné, že tuhle krásnou vrstvu domečků mají pouze ti, co pronajímají pokoj. O tom si ostatní Kubánci mohou nechat spíš jen zdát.

Casas Particulares


Chvíli si odpočineme a pak jdeme na vyjížďku na koních, o které nám náš pan domácí (mladý černoch jménem Jón) řekne, že je na hodinu a za 5 CUC pro osobu. Vyzvedne si nás vysokej cowboy (Juri), dojdeme ke koním, nasedneme a jede se. Jáje chudákovi nějak špatně drží noha ve třmenu a tak s tím první polovinu výletu zápasí. Koníci se co chvíli zastaví a začnou nerušeně žrát kukuřici rostoucí podle cesty. Za takových okamžiků se zpoza nás ozve napomínačné "Caballo!" a jede se dál. Projíždíme takovou zemědělskou oblasti kolem polí převážně s batáty, kukuřicí, cukrovou třtinou a tabákem.

Okolí ze hřebu koně.

Po asi tak dvou hodinách jízdy dojedeme k jeskyni. Tam se zmožená Jája optá, jak dlouho bude ještě ta projížďka trvat (informace od Jóna byla, že je na hodinku). Kovboj povídá: "No, celkem je ti vyjížďka na 4hodiny. Asi tak 2 už jsme ujeli, tak ještě tak 2. Aneb ukázka dohod který na Kubě děláte s více než jedním člověkem. Jája z toho štěstím do stropu moc neskáče.

4 hodinky na koních, jupííí!


Takže slezem z koníků a jdeme na exkurzi do jeskyně. Na začátku zaplatíme každý 2 CUC chlápkovi s velkou baterkou. Toho pak následujeme dobrých 300m dovnitř jeskyně. Cestou nám svítí na stalagmity, stalagtity a stalagnáty. Má to takovej temnej půvab a když se občas týpek s baterkou dostane trochu moc daleko, vyhýbat se těm loužím na zemi je docela dobrodrûžo!

Půvabná jeskyňka.

Na konci jeskyně dojdeme k jezírku, který ve světle baterky má takovou podivně hnědo šedivou jeskynní barvu. "Aqui podéis bañarse" (tady se můžete vykoupat) povídá náš průvodce z baterkou v tý naprostý tmě. Protože plavky nemáme a vidina mokrýho zadku další dvě hodiny na koni mě neláká, koupání se nekoná. Trochu si to ale pak vyčítám :).

Pak se znova nalodíme na ty dva caballos a jedeme vstříc tabákový plantáži. Tam si nás převezme chlápek s knírem a kloboukem, přesně takovej, jakýho bych si u tabákový farmy představoval. Vezme nás dovnitř do takový vzdušný stodoly, kde pod střechou visí stohy tabáku a suší se. Poměrně srozumitelnou španělštinou nám vysvětlí, že 90% tabáku se po usušení odevzdá vládě. Ukáže nám rolování drceného tabáku do dvou obvodových listů bez stonků, aby doutník neobsahoval zbytečně moc nikotinu. Vrchní vrstvu nakonec zalepí medem a šups, doutník je hotovej. Zatímco ho posloucháme, bafáme z doutníku, kouř z něj se valí přes stodolu a je prosvicován sluníčkem, který dovnitř září škvírama. Celý to má atmosféru k nepopsání!!!!









Znova naskočíme na koníky, náš průvodce na ně mlaskne a koníci se rozeběhnou. K tomu je potřeba pevně stát ve třmenech, a tak v tom Jája trochu vlaje. Zaprotestuje a brzy zase jedem pomaličku. Další zastávka je exkurze kávovníku. Je to takový útlý keřík s oválnými listy do špičky a bobule kávových zrn jsou mezi listy pekelně dobře uschovaný. Slova se chopí starý Kubánec v červeným klobouku a dává si děsně záležet aby mu všichni rozuměli. Když mi některý věci zopakuje třikrát, začnu pomalu chápat :). Takže zjednodušeně: kávový zrno si zraje do žluté, popř. červené barvy, než se může sbírat. Po sklizni se nechá 3 měsíce sušit na síťovině a pak už následuje pražení a mletí. Kubánskej ruční způsob. Strašně rád jsem viděl moje espresso, když ještě visí zelený na stromě!!!

Kávovník!!!


Moje espresso za mlada.
Náš kávový průvodce - doslova originál!




Na koníčkách dokodrcame domů a koňák nás zkasíruje o 40 CUC dohromady. Bylo to totiž 5 CUC za osobu na hodinu, a výlet trval hodiny 4. Na začátku to byla taková klasická kubánská informace o ceně.

Jája - the ranger!

Doma si trochu odpočineme, dáme hostinu paní domácí, s polévkou s banánem, která je výborná! Žel jsem si do deníčku nezapsal, jak se jmenovala...

Večer se na základě tipu od paní domácí vydáme do salsa clubu ve viñales - Polo Montañez. Hraje tam energická kubánská hudba a střídají se krásné individuální tanečnice se salsovým parketem pro všechny. S Jájou si to jdeme po jednom cuba libre taky zkusit. Dost s tím zápasíme, jak Jáje neumím posílat signály toho, jakej bude další krok ;) je to ale náramná legrace a moc si to užijeme. V tom horku ale propotim košili po prvních 2 minutách tance ;)) To byl krásnej den!

Ráno když jdu před osmou zkontrolovat si půjčovny, jestli nemají auta se mi ukážou hory ještě zahalený v takovým to ranním oparu. To mě úplně nadchne!

Viñales z rána!

Žádné komentáře:

Okomentovat