Botma a balkánskoasijská dechovka

Jednoho dne jsem tak přemýšlel, kam tak za kulturou. Kouknul jsem, jako obvykle, na stránky NOW magazínu a tam mě cvrnkl do očí článek o jakém si čemsi jmenující se Bampot, Na webu psali, že to je bohemická čajovna, tak mi to zavonělo domovinou. Na programu měly být dvě kapely (mix baklánské, turecké a asijské hudby)...

Full moon nad ostrovama

Jedu sobotní neděli měla přijet Hoda z Oakville... ale zasekla se tam s jakýmasi rodinnejma trablema. Tak jsme vyrazili na Torontský ostrovy. Na ten večer byl hlášenej extra výraznej úplněk protože byl Měsíc neblíže Zemi či co.

Inu, dorazili jsme tam ještě před západem slunce, zasedli na lavičku, potají otevřeli pivko a vínko a čučeli na postupně oranžovějící oblohu. Torontu to tak náramně zaslušelo!

Pak jsme se šli projít, abychom někde zahlédli tu jasnou záři. A pak najednou KUK, a už nám zářil na cestu. Jasnej jak sluníčko, že jsem málem známěsíčněl. Když se v jednu chvíli objevil vedle pouliční lampy, normálně jí přesvítil!

Když měsíc přesvítí lampu

A co teprve když jsme se dostali na jižní stranu ostrovů, tam se totiž měsíček vznášelnad vodou a házel do ní ohromující odrazy! To byla magická krása!

Když se měsíc za jasného úplňku odráží od hladiny Lake Ontario.

I s videjkem :)

Jak jsme na něj tak večně čučeli, ujel nám trajekt. Zakotvili na zahrádce jediný kavárny, která už ale dvě hodiny předtím zavřela. Zbyla na nás ale krásně světlomety osvícená zahrádka zasypaná podzimním listím (byla polovina listopadu). Jak tam to světlo rozzařovalo to suché listí, byl tam nějakej genuis. Asi loci.

Není podzimní noční zahrádka krásná?

Moje hospůdky v Torontu

Pocházeje z Čech, kde jsem několikráte v týdnu s kamarády proléval několik pivíček, potřebuju mít v Torontu v okolí útulný místa s dobrým pivem. Minimální cena $7.5 za pivo mě přivedla na zcestí. Začal jsem pít jenom tak jedno až dvě pivka za večer. A to jsem myslel, že je nemožný!

Rok jsem to tu obrážel a objevoval. Tady jsou moje zjištění k dokreslení torontský hosposituace.

Jednou z mých největšch klasik býval pivovar Amsterdam. Rozkládá se ve starých budovách skladů torontského terminálu hned u jezera (tudíž u mě před domem) a má tři vynikající svrchně kvašený piva (ejly) - Cruiser (křížník), Fracture (zlomenina) a Boneshaker (klepač kostí). Tam jsem teda vysedával s Manou, Zuhairem, Imranem, Jessicou, Markem, Honzou, no v podstatě se všema.

Dosti často jsem taky chodil do řetězce Firkin. Britsky se prezentující to podnik má dosti průměrný pivo, ale zato docela příjemný prostředí a dost dobrou fish and chips.

Biermarkt, 20 pivních speciálů na čepu a tma jako v pytli i v poledne, taková dosti dobrá zašívárna na The Esplanade.

Kalendar, jediná kavárnička, která snad v celým Torontu (nebo celým Ontariu) nabízej svářo! Oni ho tu jinak vůbec neznají???

Exkurze v Kalendar těsně před vánocema.

Loose Moose (uvolněnej los) je večně natřískaná hospoda kousek na Front Street west. Přehlídkou piv zrovna nepřekvapěj, ale žije to tam při každým zápasu Blue Jays nebo Maple Leafs.

Jak už jsem psal kdesi jinde, nedávno mi otevřeli novou takovou hospo kavárnu u harboufront Centra. Jmenuje se Boxcar social a já jí miluju! Ten pivní výběr!

No a z největších klasik musím jmenovat slavné Betty's. Je to taková zaplivaná skoro pankáčská hospoda, shodou okolností kousek od Landmarku, takže jsme do ní zapluli vždycky po páteční classroom.  Chodí tam spousta umělecky vypadajících lidí, je tam rozchechtaná obsluha  a příjemný pivíčko, který je slušně hoppy!

Bettys, ještě odpolední prázdno.

Ti vysmátí řidiči tramvají v Torontu!

Když nastoupíš do tramvaje, který se tady říká streetcar, nezřídka kdy se stane, že má řidič dobrou náladu a do mikrofonu hází vtípky na celou tramvaj. Jen tak namátkou...

Bylo to jednou ráno a já jsem pospíchal do práce do Yorkdale. Tramvajka se pomalu šinula podzemním tunelem ke stanici Union. Jakmile se zavřely dveře, ozval se hlas řidiče "Takže krásné dobré ráno, dnes k vaší jízdě bohužel neservívrujeme snídani, ale kdo nastoupí v tuto dobu zítra, dostane pořádnou výslužku! Smažený vajíčka, klobásky, na zákusek čokoládové croissanty a k tomu samozřejmě kávička...." Půlka tramvaje včetně mě se mohla potrhat.

Jindy zase, když jsem jel v brzké odpoledne směrem opačným tj. na západ, řidič se rozhodl, že nám jako bonus k lístku za $3.25 dá a průvodcování po Waterfrontu zdarma. A tak se do toho pustil, a komentoval budovy na levoboku i na pravoboku, a semtam techniku nějakých běžců a kolistů na levoboku.

No prostě bžunda!

Švédský vánoční trh v Torontu

Jak začala zima, zavzpomínal jsem si na Dánsko a na to, jak jsem tam kolem vánoc coural po městě a dával si jeden glogg za druhým. Glogg je takovej severskej svařák, má nějaký jiný kořeníčka, myslím. Tak jsem na zkoušku zadal do google glogg toronto and on na mě vyblil, že za týden v mém oblíbeném Harbourfront centru bude Swedish christmas market.

Swedish christmass market v Torontu.

A tak jsem popadl Jessicu a šli jsme. Bylo to vevnitř ve harbourfront centru a byl tam tucet stolečků s ruznými ubrusy, ubrousky, různou ruční prací... A pak taky jeden stojánek s Gloggem!!! Jojo!!!! A tak jsme zamířili rovnou k němu.  Byl sice teda drahej, ale za to byl tůůůůze dobrej, tůůůůze! Pak jsme tam ještě chvíli brouzdali, až na scénu přišli dětičky se svíčkama a zpívalí zřejmě švédský koledy.

Dětský koledový sbor se švédskýma koledama.

Bylo to moc hezký, a chuť gloggu mě úplně nadchnula!

Toronské kavárny

Svojí vášeň pro kafe jsem neztratil. A tak jsem si tady za ten rok objevil čtyři takový unikátní kavárny. Kéž ještě dlouho fungujou!

Největší mojí stálicí je Rooster Coffee. Má pobočku na King east, kde jsem proseděl nejvíc blogovacích i s Jájou ještě blahý paměti volajících hodin. Vždycky delikátní capuccino s latté artem, přijemný přítmí a croissanty, po kterých bych se utlouk. Rooster Coffee house má pobočku taky na Broadview. Broadview má tu nezkrotnou výhodu, že je na kopečku z něj výhled na všechny vzdálené věžáky Toronta a taky do kopcovitého Riverdale parku, kde se věčně povalujou Torontonians a užívaj si sluníčka.


Další zásadní kavárny jsou:
Odin Café. Nově vybavená a vybarvená kavárna se solidním capuccinem a zvláštním fakt moderním pocitem. U jejich stolů se ale pracuje taky dobře. Jak název napovídá, jsou inspirovaní severskými bohy, ale Norsko ani Island mi tam nic nepřipomíná.

Ódin Café, příjemně a moderno.

Early Bird Espresso - POZOR, jejich capuccino je naprosto nejlepší a nejlahodnější! Je tam teda trochu draho, ale zato jsou stolečky blízko u sebe a tak je tam dobrá šance se dát s někým do řeči.

Early Bird vyhrávající capuccino!

Docela dobrá je taky R Square Café, tradičně na Queen west, tam zase často hraje veselá hudba a jsou tam příjemně rozjetý kavárnice. Když zavíraj, zametají a při tom tančí :).

R-Square!

No, a skvost který jsem objevil teprve před pár týdny je nově otevřený Boxcar Social u Harbourfront centra. Capu boží, výběr z 10 piv z malopivovarů, výběz ze 12 whiskey, nějaký cidery, snídaně, obědy, co si budeš přát! A je to hned vedle brusliště a tím pádem i hned vedle mýo domu :)

Boxcar social a snídaňka

Práce u Architechu, aneb středního kanadskýho software house

Architech, coby můj druhý zaměstnavatel v Kanadě, je středně velká firma (asi tak 80 llidí), po většinou vývojáři, grafici a projekťáci.

Fascinující na ní pro mě byl hlavně jejich kancl. tren se nacházel v Bond street nedaleko od Dundas square, což je v samotným srdci centra a tak 20 minut procházka ode mě z domu na waterfrontu. Ta budova je ale jedna z těch krásnejch starejch, vikrotiánskejch. Takže si tam tak stojí, hned naproti Katedrále svatýho Michala. Architech je tam ve čtvrtém a pátém patře a nahoru se dá buďto stylovým starým výtahem nebo po romaticky vrzajících dřevěných schodech.

Budova hnedka vedle Architechu.

Interiér v Architechu

V interiŕu jsou ponechány cihličky a prastarý dřevěný trámy a strop. Do toho nábytek ze světlého dřeva a zvlášť když tam zasvicuje  z rána slunko a nikdo tam není, má to super atmosféru.

Nejvíc ze všeho ale miluju ty vrzací schody.

K dispozici jsou vždycky mísy s ovocem a mňamkózníma proteinovejma súšama jménem cliff. Velká závislost. V pátek se vždycky ledničky naplní pivínkem a Architech se pěkně rozjede. Když nás to jednoho pátečního večera v kanclu přestane bavit, přesnueme se do Imperial Pub, kterej je hned za rohem a má takový prima ozevlený koberce a sedačky. To se to kamárádí!

Někdy na podzim jsme také měli Architech double double days, čili čtvrtek a pátek, kdy jsme se ze všech projektů sešli v kanceláři v Bond street a pracovali jsme zjišťování nového potenciálního businessu pro Architech. To byla velká zábava, Měl jsem v týmu jednoho super týpka jménem Jesse a dostali jsme za úkol zjistit, s čím se nevíc potýkají restauranty a jak by se dalo omezit jejich plýtvání s jídlem. A tak jsme se vydali na výzvědy do okolí. Vyslechli si kolem deseti restauračních manažerů. Nikdo z nich nevyhazoval přebytky. "Hospody mají marží 6 procent a každej kus vyhozného jídla by šel na vrub marže, takže jedem na optimální množství", osvětlil nám jeden z nich. A tak jsme se zkusili vyptat v supermarketech, Tam už situace byla jiná, vyhazovalo se skoro 20procent produkce. Na základě toho jsme společně postavili business plán a odprezenbtovali ho vyšším šéfíkům. Byla to děsná bžunda!!

Katedrála sv. Michala hned vedle kanclu.

Pak ale nastal listopad a Architech mě nechal jít. Skončil jim projekt na tom ministerstvu a neměli žádnou jinou práci pro business analytika.

Náhled do business analýzy

Pár věcí mě v mojí předposlední kanadský práci dost pobavilo a mohli by přispět k tomu, porozumět, co že to teda v práci dělám, když dělám business analýzu.

Takže jsem měl na starosti zjišťování a implementaci požadavků pro všechny systémy testování Ontarijských řidičů. Napříkald zjistit, jak v současný době funguje řazení testovaných řidičů v DriveTest centru a vymyslet, jak by se to odbavování dalo vymyslet rychleji. Jinej úkol byl popsat jak funguje Block booking pro webovou stránku, na který si ontarijský autoškoly rezervujou místa pro svoje žáčky. Výstupem takového popisu měl být dokument, který si pročtou programátoři a přesně pochopí, jaký je kontext, a co je potřeba se systémem vyrobit.

Vebová stránka testování řidičů v Ontariu, tj. jeden ze systémů nad nímž jsem měl dohled.

Je to děsně zábavná práce! Spousta zjišťování, co uživatelé potřebujou od systému a zákazníci od businessu. Spousta vyzjišťování a vyjednávání o tom, jak má vypadat finální podoba systému nebo procesu.

Jeden z požadavků, který jsem zjišťoval a pak dolaďoval s technickým týmem, byl požadavek na extreme weather conditions. Jsem si říkal sakra, co má blbý počasí společnýho s testováním řidičů?? U nás doma se přece testuje za každýho počasí! Když se do toho ale ponořím hlouběji, pochopím, zač je toho loket. Když je DriveTest centrum třeba nahoře v Timmins (severní Ontario), může být zasypáno sněhem, uzavřeno kvůli bouři nebo mít přerušený dodávky elektřiny kvůli mrazům... No, život je to asi o hodně jinej než v Torontu. Už se těším až budu mít šanci to prozkoumat.