Ročenka 2014 v obrazech

Tak díky, 2014, byls bombovej! 


Níže k nahlédnutí několik obrázků z 2014, které se povedly nebo jsou pro mě jinak důležitý.

Je jich trochu víc, ale redukovat už jsem je vážně nedokázal.

Na prkýnko do Stubaie, to bylo skvělý.

Nezanedbatelnou součástí mého 2014 bylo courání po Praze, tohle je Břevnovský klášter.

Malý výlet nach Wien.

Furt někde po pivíčkách, tohle je velikonoční nadílka s Danečkem.

Jarní výlet s Jájovýma do Krkonoš byl mlhavý, ale přitažlivý. Obrázek odněkud blízko u Sněžných jam.

Ranní běhání ve Stromovce chytí za srdce  a nastaví překrásný den.

Únětická 12ka, ta mi zatopila.

První vlastnoručně upečený islandský chleba Flatkokkur, mňamy.

Asi rok jsem vymýšlel novou židli. Vyhrála to jedna z LD Seating. Jmenuje se Máňa.

Za jihoamerickýma kámíkama jsme vyrazili do Stuttgartu

Alternativní divadlo má náboj.
Depresivní děti touží po penězích a jejich Makropulos ve Švehlově koleji.
Navazovalo na naše dobrovolničení v rámci projektu Na Den.

Doma máme nejlepší kafe z nejlepších hrníčků!

Celý rok mi hlavou běhalo plánování na cestu do Argentiny.

V létě jsem nezahálel a poctivě trénoval air rally na wake-u.

Po ročním snažení se povedla taky první dobrá capuccino pěna.

Letní nostalgická návštěva vánočního stromeček z 2013.

Podvečerní courání po Praze je nejlepší! (Pavoučí svět na Čechově mostě)

Tatry - výstup na Priečné sedlo.

Tatry - výhled z Koprovského štítu, ouuu!

Tatry a zdejší specialita - štrbské presso.

No nemáme zajímavej byt?

Před Argentinou proběhl lov nového foťáku.

 Zase nerozbitný, tentokrát Nikon.

Takže je tu i pár pokusů, jako tenhle kámoš na ve čtvrtým patře Hráče.

V květnu jsem začal s 3ZD ("tři-zápisky-denně").
Těma si každý den večer zapíšu, co zajímavýho nebo důležitýho mě potkalo a jednou za měsíc si to pročtu.
Výtečně to pomíhá to zpomalit rychle běhoucí čas.

Colours of Ostrava: Emiliana Torrini, moje oblíbená islanďanka!

Spritz v okně. Hráčová klasika.
Takle v létě sníme a máváme tramvajím, má to super atmosféru.

S Danem na výletě kolem Nelahovevsi, pro koleje máme slabost.

Později ten den následovala ještě nádražka v Kralupech. Velký pivo za 12 Kč??!

Podzimní výlet do Krušných hor. Z Prahy pěkně brzo z rána a přineslo to ovoce.

... a začal podzim, tzn. přiblížila se Argentina!

Argentinský all star tým.

Vodopády Iguazu na hranici Argentiny a Brazílie.

Maják na "konci světa", nejjižnější cíp Jižní Ameriky.

Lvouni a kormoráni kousek od Antarktidy. Pro Ohňovou zemi mi bije srdce.

Ushuaia - konec světa i potvrzenej cedulkou.

Jája vs. ledovec Perito Moreno, je ho docela kus, že?

Detailík okolí ledovcového jezera Piedras Blancas pod Mt. Fitz Roy.

... jestlipak je ten foťák teda fakt podvodní... johooo!

Maté v Argentině ozkoušeno a kilovka s sebou domů. Yummy!

Velryba jižní, překrásná.

Aconcagua - nejvyšší hora Jižní Ameriky a zastavenej dech.
Dá se na vylézt bez horolezecké výstroje, takže to příště!

Ke konci roku jsme trochu popíjeli rumík.

Tak, dva patnáct, buď kdyžtak zase takovej dobrej, ok?

Jak už jsem řekl, nezredukovatelný. Jako celej můj 2014.

PFko z fotky bez úpravy, pohoda

Už než jsme vyrazili směrem argentinským, věděli jsme, že tam budeme muset nafotit nějakou fotku na PFko (všechny dosavadní nestály za zlámanou grešli).

Z argentinského výběru vylezlo pět favoritů. Myslel jsem, že nějaký vyberem a, stejně jako v letech minulých, trochu zumělečtíme v grafickém programu.

Opak byl pravdou. Vyhrál obrázek, který ani v nejmenším nepotřeboval úpravy, aby byl zajímavý.

Tady je.

A tady jsou ty starší:

Srdce bijící pro Argentinu

Dneska to byl poslední den v práci a frrrnk na měsíc do Argentiny.  Svůj dovolenkově suchý rok 2014 si tak rázem poněkud zavlažím.

Už několik týdnů mi po zádech běhá takovej ten nedostižnej nadšeneckej mráz. Dost svýho volnýho času jsem věnoval hoblování španělštiny, čtení o argentinský historii a osobnostech jako Juan a Eva Perón nebo Jorge Luis Borges. Nekonečna minut studování argentinský mapy a načítání různých cestovacích blogů, abych si z toho ždímnul životní zážitek.

Juhuůůůůůů! Zdroj: paddle-patagonia.com

Takže snad se to zdaří bez okradení, zmeškání letadel, a podobností, který by tu cestu udělali sice dobrodružnější, ale ne o nic moc hezčí :)

Argentina z mojí mysli bude potom žít buď tady na Radůstkách nebo si možná zaslouží svůj blog.

Boží Dar - Klínovec - Jáchymov a zpátky

Krááásnej, překrásnej je ten říjen 2014. Lístečky se barví na žluto, červeno, oranžovo, a tak je dobrý chodit na výlety a procházky do listnatých lesů.

Taky bylo 3 týdny do argentiny a já si zrovna koupil novej foťák. Nerozbitnej Nikon. Tak uvidíme.

Vyrazili jsme někdy těsně před sedmou, protože se mnou byla po Tatranském čaji s Markem těžká práce. Probral jsem se někde za Chomutovem. Byli jsme už trochu na kopečku a mlha zůstala v údolí. Takže modrá obloha a uhuuuuuu! Po spánku ani památky.

Probuzení v Kruškách.

Po cestě nás uvítaly pro Krušky typický větrný elektrárny a v tý zářivosti jim to slušelo.

Na devátou v Božím daru a jdem. Na Klínovec je to kousíček a jen hodně zlehka do kopečka. Na celý obloze ani mráček a příjemných 12°C.

Nahoře na Klínovci nás přivítá roztomilá rozhledna a už méně roztomilá vysílací věž. Kolem rozhledny stojí oprejskaný baráky, který by si zasloužili učesat. Ani naděje na otevřenou hospodu.

Výhled cestou na Klínovec.

Dole v rozhledně je nepochopitelný turniket jak kdyby se tam někdo kvůli 25Kč chtěl rozkrájet. Výhled z rozhledny je ale překrásnej. Vidíme Božidarský Špičák, Fichtelberg a celé Čechy utopené v mlze. Je to bájo!

Voprásky z Klínovce :/

Pak absolvujeme klídkový klesání do Jáchymova, jen sem tam nějakej šutřík pěkne klouzne. Les si voní jehličnatě a sojky na sebe nestydatě vřískaj. Přízemní pavučinky jsou pokrytý rosou a házej duhu.

Správná voňavá lesní atmoška.

Zmoklá pavučinka. Bejt tím pavoukem, to bych se teda rozhžhavil do běla.

S Jájou to berem  jako foťáčkově zkoumací výlet, a tak se co chvíli zastavujem a dokumentujem.

Barevno kolem Jáchymova.

Jáchymov se nezapře panelákem, ale dá se tam najít i pár hezkých staveb. Nějak netrefíme modrou a jsme odkázáni k plahočení se městem nahoru k radnici. To je dost úmorný a je příííšernej pařák. Opět nula hospod široko daleko. Jen chcíplej pes a tu a tam vybydlenej dům.

Když teda nenajdeme hospodu, namíříme to zpátky, tentokrát po žlutý. Ta nás vyžene dvakrát dokopce a dvakrát zkopce a pořádně nám zatopí. Konečně nějaký rozhejbání!

V božím daru vezmu zavďek květákovou polívkou a prejtem. Frčíme domů na vínko!

"Už si na mě šmákli."

Super podzim!