úterý 9. srpna 2016

Kuba - Santa Clara

Z Trinidad po všech těch překrásných pocitech chytneme taxi collectivo, v němž se s námi na přední sedačce sveze mladý Kubánec co vlastní obchod s mobilníma telefonama. A prej není žádnej problem importovat telefony vyrobené ve Spojených státech, vida! Embargo neembargo...

Výhled z našeho taxi collectivo tentokrát.

Za nějaký takový dvě hodinky dorazíme do Santa Clary. Je to takový omšelý a ušmudlaný město s obrovským zeleným panelákem na hlavním náměstí. Sem tam se vyskytne nějaký jednoduchý bar nebo mini potraviny v nichž skoro nic nemají. Tuze mi to zavání našimi vlastními dobami se Sovětským svazem. Santa Clara je známá svým monstrózním pomníkem Che Guevary, a tak i mnohde po městě visí jeho podobizny  a provolávané heslo "Hasta la victoria siempre!".

V jednoduchým baru ale mají mražený mangový džusíček!!


Všude po městě jezdí takový bici taxi, takže něco mězi kolem a kočárem, má to tři kola a v zadní řadě dvě místa na sezení pro zákazníky. Vylepšenou variantou bicitaxi je motoneta. Vypadá stejně jako bicitaxi, jen je poháněná motorkem motorky. Řidiči motonet jezdí s helmou a docela svižně, až z toho Jáje vlály vlasy a mně bohužel nemělo co vát :))).





No, a hlavní atrakce teda byl Che Guevarův pomník a vedle něho vlající obrovská kubánská vlajka. Stojí tam nakročenej, s puškou v ruce, připravenej konat revoluci. Jeho idol je na Kubě i všude po Jižní americe upevněn tím, že zemřel ve středním věku, když revolucovoval v Bolívii. Nestačil se teda dostat do stadia, kdy by měl nutnost dělat idealistický kompromisy. Pomník má kromě té obří sochy taky dopis Castrovi, ze kterýho jsem rámcově porozuměl prvnímu odstavci, a už to mě úplně vyčerpalo :).






Naproti soše přes prostranství stojí podobně obří plakát, na kterým je zvýrazněná pěticípá hvězda z kubánský vlajky a textem "Fue una estrella quien te puso aquí" (Ta hvězda, která tě sem dovedla, abys to tu zařídil). Bylo to zvláštní místo. A je to celý zajímavý, jak Kubánci aktuální vládu považují za správnou v porovnání s předchozím diktátorem.

Večer před bouřkou zbývající sluníčko začne házet překrásně prazvláštní stíny do ulic, no posuďte sami.






Večer zakončíme mojitem na náměstí v Baru "La Maruqesina". Tak si tak klábosíme, jako vždycky, když si Jája vyhlídne takovýho smutně vypadajícího pána jako adepta na dáreček pro manželku. A tak nejdřív žjišťujem, jestli má manželku, a on má pak z naušnic a mýdla náramnou radost.



Pak se tam z ničeho nic objeví veliká salsová kapela a NESKUTEČNĚ to tam rojede. A tak to s Jájou neskutečně rozjedeme taky! Dáme druhý tréninkový taneček salsy v životě, vložíme do toho trochu kubánského kroucení a pár okolo stojících místních nám zatleská a pochválí náš trénink. To zas byla party!




2 komentáře:

  1. Videa hlásí, že jsou soukromá, fňuk :-)
    Jinak super nabitej program! Na salsu si brousím zuby už dlouho, ale ne a ne se dokopat, tak třeba budete mým vzorem :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Už to opravuju!!! a jj, salsa BUDE!

    OdpovědětVymazat