Náhodnej výlet... Poděbradsko!

Bylo sobotní ráno. Takže jako snídaňka z jájinejch palačinek (ououououuuu veeery gut :) ), a pak že uděláme náhodnej výlet. Plán: Dorazíme na Dejvický nádraží  a nasednem na první vlak co pojede. Hmmm, dorazili jsme, čučíme na odjezdovou tabuli, jako husy do flašky, a ta hlásá "Další vlak za 30 minut do zastávky Masarykovo Nádraží. ". Ehm, tak to neni zrovna moc výlet že? Nasedli jsme teda na 26ku a dovezli se na Masaryčku, z níž teda vyrazíme prvním co pojede. Do vínku nám padl vlak směr Kolín. Bohužel to nebyl takovej ten správnej starej panťák, ale City Elefant :/, i tak to ale byl dlouho nepoznanej pocit - jede se na vejlet!

Náhodnej vlak směr Kolín

Cesta z města

Nasraná Jája :)

Lístky teda máme do Kolína a v úmyslu máme vystoupit tam, kde se nám bude líbit. Los padnul na vísku mezi Nymburkem a Poděbradama, Velké Zboží. Pár domečků a železniční trať, a taky asfaltka pro bruslaře, pravděpodobně vedoucí do Poděbrad. Po tý jsme se vydali.  Bylo krásně, a tak jsme tak vočumovali topoly, lepili si bodláky do vlasů a děsně si to užívali. Za nějaký tři km jsme už byli ve městě a mě zmáhala obrovská chuť na pivko. Na mušku se nám dostala restaurace U Zámku, kde točili božsky hořkýho Hendrycha a měli super lasagne, popř roastbeef (jája). Tam jsme si teda v břichu udělali pokojíček a mohli jsme pokračovat na barevně značenou cestu, která se podle mapy v hospodě zdála být cca 6km dlouhá.

Héňa v Poděbradech

Poděbrady náměstí

Tam v okolí Labe nejsou moc žádný kopečky, takže jsme tak brouzdali mezi poli a nezadržitelně jsme se blížili k dálnici, která o sobě dávala vědět nehezkým hlukem. Nic moc romantika teda. Dálnici jsme podlezli a doplazili jsme se až do obce Oseček, kdež jsme zjistili, že 6km byla jenom část cesty tam. Takže nás zpátky čekalo dalších 6.5km a Jája začala svoje držkovací kolečko :). Jemně sportovním tempem jsme to zvládli za hodinku a kousek, poslední dva kilometry za tmy (tradice :))) ). Cesta to ale byla krásná, vedla přímo podél řeky a obloha se s postupným smrákáním začala barvit, do oranžova, pak růžova, až tmavě červena.

A sluníčko zaaaapaaaadáááááá....

Už zapadlo :)

Ve zdraví jsme to teda absolvovali a v Poděbradech ještě po cestě na nádraží narazili na Kolonádu, o který mluvila Lucka po whatsappu. A ten byl teda famózní, květinový hodiny, anglický trávníčky, nekonečně moc kaváren a jedna fantastická lázeňská oplatka :).

Sluneční hodiny potmě :)

 Cestu zpátky jsme si v rychlíku rychle pochrupli.