Mefisto - Divadlo pod Palmovkou

Autor: Klaus Mann, adaptace: Ariane Mnouchkine, Režie: Emil Horváth.


Přišla nabídka. Na Mefista. Divadlo pod Palmovkou. Skočil jsem teda do pokladny pod Palmovkou a při smalltalku s paní pokladní sem zjistil, že ještě po červnový vodě zrekonstruovaný není, a že se bude hrát náhradně v Dlouhé :-/

Vohákli jsme se pak teda s Jájulou a vyrazili. Vyšlo nám to tam do první řády, jak jsme byli zvyklí. Nevěděl jsem přesně, o čem Mefisto bude a trochu mě to teda překvapilo.

Adaptace Mannova Mefista, kterou ztvárnila Ariane Mnouchkine (Francie) je celý příběh vtlačený na tříhodinové pódium, a to i přesto, že zachycuje události v rozmezí deseti let.

Mefisto (J. Langmajer)

Hendrik Hoefgen je nadějný herec, který ve dvacátých letech hraje různé role v hamburském divadle. Žije rozvášným uměleckým životem a nezřídka hraje ve hrách namířených proti nacistům postupně se deroucím k moci. Jak se dále doba vyvíjí a čas se blíží k roku 33, kdy nacisté přebrali moc v Německu, nad hamburským divadlem se stahují černá mračna. Hendrik se dostává blíže ke svému snu (hrát Mefistofela ve Faustovi), je poslán na berlínskou divadelní scénu právě za touto rolí. Zatímco se jeho domovská scéna rozpadá, on navazuje vztahy s vysoce postavenými nacisty a když dojde k převzetí moci, je učiněn ředitelem divadla. Nadále hraje Mefistofela a roli v každé hře piluje. Do života se mu chvílemi vkrádá jeho dřívější protinacistické přesvědčení, které ale schopně zametá pod koberec, včetně svých bývalých divadelních přátel z Hamburku.

Hrou se prolínají také obrazy z Hendrikova osobního života, jako masochistický sex, a jiný legrácky. Hlavní linii ale pořád drží kariérní postup.

Hra v plné míře ukazuje zvířátka, které se v nás skrývají, a jak se chovají, když je pustíme ze řetězu. Na pódiu se vyskytuje značné množství postav, které (alespoň v první polovině) dělají příběh složitý na pochopení.


Představení má ale několik překrásností, který bych tady rád vypíchl.
Jednak jsou to herecké výkony. Všechny tak autentické. Především  Jiří Langamajer (Hendrik), Klára Issová (Erika Bruecknerová), Jan Teplý (Hans Miklas), Kateřina Macháčková (Miriam Horowtizová) a Jan Skopeček (ředitel divadla).

K. Macháčková a J. Skopeček

J. Langmajer, K. Issová

Jan Teplý

Dále výtvarné zachycení představení. Kostýmy a maskování herců hřejivě dokreslovaly role a dění ve hře.


Nemůžu také zapomenout na napojení na skutečné události. K. Mann si jako předlohu pro svou roli Hendrika Hoefgena vybral Gustafa Gruendgense, který kráčel německým divadelním světem poněkud podobně jako Hendrik. Části příběhu také vycházeli ze osobní autorovy zkušenosti a z jeho vztahů .

Podtrženo sečteno, výborná, leč trochu složitá hra.