Lehce poučeni z předchozích nezdarů (doběhnutí do Divadla v Řeznické, s jazykem na vestě a propocenym saku) jsme tentokrát cestu z tramvaje brali pouze rychlochůzí, nikoliv závodním během. Do hlediště jsme se vnořili, když ještě ani nezvonili potřetí.
Kulisy jako vždy překrásný. Na podiu jedna místnost, dvoje skládací dveře a asi miliarda obrazů. Postupně se objevuje několik postav a začínají své dialogy. To bude zase bezva představení!
Nejdříve se objeví učitel Semjon Medvěděv a snaží se sbalit Mášu. Dále do místnosti vtrhne Kosťa Treplev a začne připravovat na improvizované představení jeho vlastní hry, které organizuje pro svou matku, jež co nevidět přijede z města. To se zanedlouho stane a začíná se motat pletenec zakoukaných vztahů mezi takřka všemi účastníky. Učitel zbožnuje Mášu, ta zbožnuje Kosťu, ten zbožňuje Ninu (dcera místního boháče), kterou zároveň zbožňuje i místní lékař, jehož zbožňuje Pavlína (žena správce statku).
 |
| Jedna z prvních scén Racka (zleva V. Neužil, L. Krobotová, K. Melíšková, D. Novotný, Z. Žádníková, M. Krobot, P. Šimčík) |
Společně s matkou Kosti (Irinou Arkadinovou) přijede i spisovatel (Boris Trigorin). Ten se do vztahového pletence vloží zamotáním hlavy mladé Nině a tím je všechno zkomplikovaný až za hory. Dialogy se točí a navozujou atmosféru komedie, postavy samotný mají ale žití dost zpustlý, až z toho na mě dejchá něco neveselýho.
"Na břehu jezera žije mladá dívka, taková, jako jste vy; má ráda jezero, jako racek, je šťastná a volná jako racek. Ale náhodou se objeví člověk, sptří ji, a nemaji nic jiného na práci, přivede ji do záhuby, jako tady toho racka..."
Jedna z hlavních postav - Nina - racka vnímá jako symbol volnosti a svobody. Touží dělat herečku, a tak se na popud Trigorina utrhne od rodiny a jde do velkého světa. Obraz racka, který od začátku v místnosti visel na zdi při jedné z nešťastných milostných scén dojde k úhoně, což kopíruje životní vývoj Niny ve velkém světě.
Jak jsem se dočetl z černobíle laděného programu (který jsme si od dob Mefista začali s Jájou pořizovat), příběh Racka provázely značné potíže, ať už ze strany tahání se Antona Pavloviče s moskevskými dramaturgy nebo stran jeho zdraví autora.
 |
| Racek v moskevském uměleckém divadle (cca 1898), zdroj: wikipedia |
Herci:
- Irina Arkadinová, herečka - Klára Melíšková
- Konstantin Treplev, její syn - Jaroslav Plesl
- Petr Sorin, její bratr - Miroslav Krobot
- Boris Trigorin, spisovatel - Ivan Trojan
- Nina Zárečná - Veronika Kubařová
- Šamrajev, správce Sorinova domu - Pavel Šimčík
- Pavlína, jeho žena - Zdeňka Žádníková
- Máša, jejich dcera - Lenka Krobotová
- Jevgenij Dorn, lékař - David Novotný
- Semjon Medvěděnko, učitel - Václav Neužil
Bylo pro mě hrozně dobrý vidět takovouhle klasiku. Mrzí mě jenom trochu, že sám bez pročtení programu nepochopím všechny smyslové linky, který si tam autor vmyslel. Asi to bude chtít delší divadelně diváckou zkušenost.
Žádné komentáře:
Okomentovat