úterý 6. května 2014

Ranní běhání - Stromovka

Ozval se Balázs, jestli prej v úterý ráno nepůjdem běhat. Jako ráno před prací? To NEVIM jestli jsem schopen - pár dnů jsem protestoval. Ale tak co, třeba to bude legrácka.

6:35 sraz u Slamníku. Uff. Takže budík na 5.50. Vstávání v šest. 3 cviky z deseti. Na jeden kous zlhtnutej kus rebarborový buchty od babočky, spálení hubičky o ještě dost horkej čajík a v 6.28 už navlečen do merina vycházím ze dveří. Je krásný ráno s modrou oblohou, ale já přes svůj spánkem slepenej mozek ještě nevidím ani sluneční svit.

Nějak kolem těch 35 potkávám Balázse u Slamínku. A vybíháme. Prohodíme pár slov, ale moc mi nejde běhat a zároveň mluvit (jak se takhle asi nastaví ten pravidelnej dech?!). Mně se teda prvních několik stovek metrů běží dosti ztěžka - mozek se rozlepuje, dech se nějak nestabilizuje. Cca po 1km se to už zlepší. Oběhnem velký stromovkový kolečko a ocitneme se zase u vchodu u Slanmníku. Je asi tak 6.50 a Balázs musí jít. Moje tělo mezitím začlo nějak fungovat, takže si dám ještě jedno. Na obě oči už celkem vidím, a tak mohu oceňovat: mlha vzdouvající se z orosené trávy, vůně čestvě posekané trávy, sluníčko zatím nesměle prosvicující fantastickými paprsky mezi větvovím, prostě pocity jak na drogách :).

Vidíš ty dlouhý stíny?


Když dokončim druhý kolo, čeká mě lehký stoupání ze Stromovky na Hradčanskou. Pro mě je to ale po těch 6km strašně těžký stoupání a dech se mi pomalu zkracuje. Někde tak v polovině Pelléovy ulice už mám pocit, že bych se na to mohl vyfláknout. Ale není nad to se občas zabejčit, a tak jsem to doběh až ke dveřím. Tam endomondo hlásilo necelých 7km, tak jsem si ještě oběhl dům přes hráču - a vylezlo z toho 7.5km. No teda uf uf.

Po běhání obligátní protahování, aby mi zítra neupadly nohy. Jak mě osvětluje čerstvý sluníčko, vidím, jak mi z plešky stoupá pára. Haha, a to je neznámý pocit :). Po asi tak 10minutách z domu vyleze Marek jdoucí do práce, tak hodíme smalltalk  a pak už se jdu nějak taky dát dohromady. Takže sprcha, dosnídaňka, doprotáhnutí, a hlava plná endorfinů .Do práce na devátou. Klídeček.

Tak spokojený den v práci jsem do té doby NEZAŽIL. Ranní běhání je NEDOSTIŽNÝ!!

4 komentáře:

  1. Musím uznat, že ranní běhání je nedostižný proti večernímu....je to nádhera, ale to vstávání .. :)

    OdpovědětVymazat
  2. v současné době už se mi to moc nedaří, hehe. Tobě?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když jsem přečetla v 6.50 u Slamníku a tys zvažoval, zda ještě jedno, skoro jsem se lekla, že pivko, ale kolečko, to je dobrý! Pivko sice taky dobrý, ale přece jenom v 6.50 večer. Jak se ti vlastně dařilo ranní běhání dál?

      Vymazat
    2. Hehehe, no ranní pivko, to už jsem nezažil ani nevzpomínám! A to ranní bhání, to mi moc nejde... zato ranní plavání dneska, to zas jooo! :)

      Vymazat