Pak k tomu patří ještě extempore, který jsem zhmotnil, když jsme seděli ve Stráži pod Ralskem v cukrárně na snídani, a volal jí Balazs. Jája s ním chvíli mluvila, pak se zvedla a povídá mu do telefonu "Jotáák, no tak to já půjdu ven". Hmm, co je za tajemství, řek jsem si, začal jsem dělat nátlak. Jája nejdřív řekla, že něco o Zuzce. Představil jsem si asi tisíc věcí, a ani jedna nemohla bejt příliš pozitivní pro Balazska. Tak jsem naléhal dál. Jája vzdorovala a nakonec to svedla na domlouvání dárků na Vánoce :)
Zas o několik dní později mi Jája nahlásila, že půjdem na pivko s Tominem a Lucci. To znělo jako plán a já se s tím spokojil.
No, a pak nastal ten večer, na kterej se to chystalo. Já si šel ještě po práci zaplavat, v půl osmý jsem dorazil domů a žena mě málem nátlakem odtáhla směrem Los v Oslu na Vinohradech. Když jsme procházeli kolem oken tý hospy, zahlíd jsem Jonáška. A tak si, hlup, říkám, jééé to je ale náhoda, že je tu Jonda se svejma kámošema taky!
No, a paxme vešli a já zjistil, co na nás s Tominem Jája s Lucci uchystaly. Seděla tam většina mejch blízkejch přátel a mě poskočilo srdíčko radostí! Paxme se nasáčkovali k jednomu stolu (bylo nás tam asi 15), a začali do sebe klopit pivínka a rumíčky! Bylo to celý překrásný. Nejlepší narozkopárty jakou mi žena mohla zorganizovat!
Fotit mě bohužel napadlo až když byla většina osazenstva pryč a mi jsme do sebe se zbylou silnou skupinku lili rum :), tady je výsledek:
libi se mi :)
OdpovědětVymazat