Kurty byly osvětlený masivníma světlama, takže stopy v písku házely nepravidelný stíny stejně, jako je tomu v blízkosti sjezdovek v zimě při nočním lyžování. Hned sem se začal trochu těšit na radovánky v prosinci až březnu.
Ještě jeden pocit byl pro mě toho večera důležitej. Byl to ten lehce chladnej podzimně voňavej vzduch, kterej nás obklopoval. Takový ochlazování jsem cítil den co den na počátku léta na Islandu. Byl jsem rázem hlavou v Reykjavíku a nemohl se vůbec soustředit na hru. V daným složení jsme ale všichni takový beachový plácátka, takže to ani nebyo moc poznat :-)
Pak jsme teda náhodně plácali, obouruč, nohama, hlavama, váleli se v tom mokrym studenym písku a děsně si to uživali. Asi si ty beachový neoprenový ponožky brzo koupim :)
Aaaano, a notorický prohrávači zametaj!!
Žádné komentáře:
Okomentovat