Bicyklování v Praze I: Nábřeží, Václavák...

Jednoho sobotního (do)poledne jsme se se ženou vydali cyklistit. Tentokrát nikam za přírodou, ale pěkně do Prahy. Vedlejším cílem bylo ulovit nějakou knížku na Václaváku, a tak jsme to vzali dolů přes Klárov, po Mánesově mostě, a pak po nábřeží až do Nuslí. Tam jsme to nějak pomalu otočili, vyšlápli si k Apolináři a Štěpánskou to nabrali na polocíl naší cesty.

Byl to teda na jednu stranu příjemnej, na druhou stranu hororovej zážitek.

Nábřeží žije!

Příjemnej proto, že je hrozně krásný šlapat si tak podél Vltavy na kole a v klídku se rozhlížet. Šlape to hezky a je to hezky zahřejvající. Zvlášť krásný to bylo na Smetanově nábřeží, který je teď každou sobotu zavřený pro auta pod hlavičkou akce "Nábřeží žije!". Byla tam spousta stánků a různejch kulturních aktivit. Nábřeží pak funguje jako promenáda a děěěěsně mu to sluší, yummy! Taky jsem tam krátce potkal zapovězenýho Šindíka. To by v tom byl čert aby on v nečem takovym neměl prsty. Moc to taky slušelo Nápolavce, která byla proměněná ve voňavej trh.

Náplavka žíje!

No, a hororovej proto, že Pražský cyklostezky na hlavních silnicích pro auta jsou žalostný. Cyklista tak musí počítat s tím, že ho málem sejmou na Masarykově nábřeží, Nábřeží kpt. Jaroše, na Malý straně i ve Štěpánský, tfuuuuuj.

Škoda, že na tom Praha s těma kolečkama není jako Kodaň, to bych se pak fakt rychle naučil nejezdit autem.