Telč

Nojoono, furt jsme jezdili po nějakejch přírodních krásách, tak proč ne taky trochu do města?

Úvodníček

Terčem se mi stala Telč. Několik desítek minut jízdy po autodromu D1 a už jsme tam. Kolem centra se rozkládají rybníky Štěpnický, Ulický a Staroměstký. Z hlavního náměstí (nám. Zachariáše z Hradce) nejsou patrné, ale pořád, jako by se jejich příspěvek vznášel ve vzduchu.

Štěpnický rybník

Náměstí Zachariáše z Hradce je podlouhlý a vyskládaný převážně pravidelnejma kočičíma hlavama. Malovaný domky, který náměstí lemujou jsou pořkrásně barevný a veselý. V informačním centru jsem paní za barem zabavil jeden materiál, kterej vypráví o tom, čí kterej domeček byl.

Okraj náměatí Zachariáše z Hradce, juhuuu!

Šmelený patro (podvooood!)

Kočičí hlavy prostě do starejch měst patřej.

Můj oblíbenec, dům č. 15

Tak se dovím, že třeba nekrásnější starej rohovej domeček nepatřil někomu extra slavnýmu, zato ale, že má sgrafity jako symbol toho, že majiteli došly zdroje na sofistikovanější výzdobu. Krom toho jsou tam taky domy lidí, kteří se hrnuli do starostovýho paláce, a podle toho měli bydlírtka vymazlený. Největší zábavou pro mě bylo ale několik domů, který měly podvodný/šmelený třetí patro (např. dům č. 47). To spočívalo v tom, že mělo tři okna, jako ostatní patra, ale jenom to prostřední okno za sebou skrývalo místnost, ostatní dvě ústila jen tak do prostoru :)









Na náměstí Zachariáše z Hradce je k nalezení také  Kostel sv. Jakuba, Jezuitský kostel jménem Ježíš, Mariánský sloup, kašna, dům, v němž bydlel za studenstkých let Otokar Březina, a jiný zajímavosti. Není tam moc kaváren, za to ale ta, do který jsme vlezli, měla kafe dobrý k nepopsání! Neměl bych aky zapoměnout na mazlivý podloubí, které lemuje víc než polovinu náměstí.

Výhled z konce zámeckýho parku

Když nás pak hlavní náměstí začalo nudit, courli jsme se do zámeckého parku, kterejžo taky poskytoval hodně příjemnou barevnou podzimní procházku, přičemž mezi průzory lesů byla každou chvíli vidět nějaká ta věžička na náměstí. Když jsme pak z parku vylezli, majestátní věže Telče se odrážely v hladinách rybníků a to je vždycky hrozně hezký.

Prostě Telč. K sežrání!

Díky Telčko, moc dobrá's byla.