Výhled od Místodržitelskýho letohrádku. |
A to sem si teda moh vymyslet trochu líp, co se pořadí týká. Stromovka na podzim je totiž nedostižná. Barevnejch stromečků habaděj, celý to tam voní takovým tím přichladlým podzimním vzduchem, sem a tam pocourávaj lidi s psíčkama a k podzimnímu štěstí mi to úplně stačí.
Začneme u Místodržitelského letohrádku, odkud je krásnej pohled na údolí Vltavy a vzdouvající se bonhickej kopeček. Už to tam celý přechází červenou a modrá obloha sem tam s nějakym mráčkem to celkem dokresluje. Proč sem asi za mlada neměl rád podzim?
Pak si to sťapem dolů a brouzdáme parkem směrem k Výstavišti. Stromy házej dlouhý stíny a mně je děsně příjemně. Potkáváme rozevlátý vrby, sem tam břízu, která vypadá jak na sklonku do důchodu.
Bříza na cestě do důchodu. |
Žádné komentáře:
Okomentovat