Lov podzimních nálad kolem Srbska

... tak, a je první barvící se část podzimu (žlutá), kam ho pojedeme očumovat?

Podzim barví, jupiiááá

Vyhrálo to Srbsko - Svatej Ján pod skalou a zpátky. Vyrazili jsem nějak nieskôr, takže jsme na místo jájovozem dojeli až někdo kolem jedenáctý. Ale bylo překrásně, obloha modrá, něco kolem 15 °C, babí léto jak z knížky vystřižený.

Takový panorámata!

A jak tak přijíždíme k parkovisku v Srbsku, rozhlížíme se, že nikde žádný místo... V tom si všimnu že vedle auta stojí chlapík s nějakym mě velice povědomym obličejem. A pak mi to dojde, vedla auta stojí starej dobrej IWkář Nadav se starou dobrou buddysystémačkou Luckou. Ejchuchůůů, to bude výlet!

Odolali jsme lákajícímu prvnímu pivu hned ve vsi a nabrali jsme si to lážo plážo chůzi podél Berounky. Jak známo, podle řek žádný ukrutný kopečky nebejvaj. Stezka se tak různě kroutila  a podél ní se tyčili žloutnoucí stromy (nejvýraznější asi javory). S modrou oblohou v pozadí to bylo něco krásnýho k nepopsání.

Modrá se žlutou? Nejhezčí kombinování.

Taxme kráčeli, drbali jak nám to v životě běží, až se nám v cestě, co čert nechtěl objevila hospoška se svijanama. A tý už jsem neodolal a zatáh tam i zbytek turistů :)

A první pivíčkoooo, s našima náhodoupotkanýma :)

V půlce trasy jsme se pak rozdělili, páč Luci s Nadavem nějak spěchali domů a já se chtěl podívat po místě, na němž před skoro dvaceti lety stál můj první tábor. Vytáhl jsem Jáju až nahoru na vyhlídku u sv. Jána, kterážto, zvlášť s barvičkama v okolních lesích byla úúúúžasná. Tábor jsem sice nenašel, zato jsme si hezky pobrouzdali lesíkem, trochu i Jáje proti vůli. To se občas musí, že :)

Výhled ze skály u Svatýho Jána.

Cesta zpátky byla asi nějaká kopečkovatější. Bohužel si na ní už detailně nevzpomínám, páč se mi tam míchaj výlety, co byly pak :)