Už kdysi na jaře, když jsem ještě dělal pro banku ve Scarborough, mi kolegyňka Diane pověděla o Run for the cure, krátkým 5km běhu proti rakovině. Když se mi pak přimotal do cesty, rovnou jsem se zapsal. Dlouho jsem tu už na žádným závodu nebyl, protože jsou dosti drahý (většinou $50 - $100 jako registrační poplatek). Pravda ale je, že část těch pěnez jde vždycky na specifickou charitu.
 |
| CIBC run for the cure |
Zvyklej na komorní akce typu Únětická dvanáctka mě velikost i charakter CIBC Run for the cure trochu překvapí. Všichni se sejdeme u University of Toronto a ouha, je tam 15 000 lidí. Dost z nich běží jako podporu pro své rodinné příslušníky, kteří s rakovinou bojují. Jsou tam různé pamětní desky a běžci si říkají Changemakers. Já z toho mám pocit, že to může v boji s rakovinou opravdu udělat průlom, protože to je moc dobrá finanční pomoc.
Jako obvykle přepálím první dva kilometry a tak mě při třetím na přeaktivitu začne upozorňovat oblast pod žebry. V hlavě mi ale zní pobídnutí, které spousta účasníkům píše svým milovaným v souvilosti s rakovinovým bojem "Nevzdávej to!".
Za několik týdnů od tohohle běhu mě čeká Scotiabank Toronto Waterfront Halfmarathon, takže je to takovej rozehřívací trénink. V tu dobu ještě nevím, že Scotiabank bude můj budoucí zaměstnavatel!
Několik běhů před halfmaratonem produlužuju vzdálenosti do cca 15km až 18km, aby se mi ta jednadvacítka běžěla příjemně. Na jeden z těchhle běhů se dám po pátý hodině po práci. Už je ale říjen - a tak než doběhnu do High Parku, tak je tma jako v pytli. V parku pak dvakrát taková. Když do něj vběhnu, zastavím se, protože najednou nevidím lautr nic. Čekám, že si oči za pár sekund zvyknou... a ono NIC! Zatímco teda vyčkávám se ze tmy tak půlmetr vedle mě ozve hlas "tady je do docela tmavo což?" tfuj teda, to bylo docela překvápko!
Soctiabank Waterfront Halfmarathon je pořádně vyvoněnej. Hned o začátku prší, takže se obávám o svůj telefon a jsem z toho trochu nervóz. Zato ale hned na startovní linii potkám týpka s islandskou vlajkou na tričku, a tak se dáme do řeči. Jakmile řekne první slovo, zacejtím ten krásnej severskej přízvuk. Přijel si sem tak na výlet zaběhnout si první zahraniční závod, do tý doby běhal jen doma :). Tak jo! A startujem! Běh se točí na sever Torontem a pak zpátky na k jezeru. Jak jsem si radši vypnul telefon, udělal jsem si z toho takovej povídací běh, a tak se dozvím, že spousta ze spoluběžců se tu jenom kvalifikuje na bostonský maraton :). Jeden z těch lidí, co s nimi prohodím pár slov přijel z Dánska navštívit svojí ségru, co tady žije. To je teda země, ta Kanada když láká i severoevropany k přestěhování! :)
 |
| Waterfront Halfmarathon: Tak se seřaďte na startu! |
 |
| A jedem! Moc dobrej nápis na tričku! |
Ostatní tréninkové běhy jsou víceméně kolem letiště Billyho Bishopa, západního přístavu a Inukshuku (inuitský symbol míru a ukazatel cesty), který se lehce na západ od Toronta srdnatě tyčí navzdory všem mrakodrapům.
 |
| Inukshuk, navzdory mrakodrapům. |
Žádné komentáře:
Okomentovat