Bylo prvního října a celé město se chystalo na noční světelnou párty zvanou Nuit Blanche (Bílá noc po francouzsku). Je to ve stanovený den mezi západem do rozbřeskem většinou na přelomu září října, kdy se celé město promění v jednu velkou oslavu současného vizuálního umění. Na každým rohu jsou hezký světelný instalace, sem tam někde hraje kapela... no prostě mi to nedá to celý neprozkoumat.
A tak se nějak kolem osmý sejdeme s mojí aktuální nejlepší komunitkou (Jess, Michelle, Mana, Shereen, Gerardo a jeho kámoši) a vyrazíme k Harbourfront Centru, kde se na stěně mojí oblíbený budovy Power Plant.
Nejdřív trochu k tej budově - je to krásná cihlová tovární budova postavená původně v roce 1926 sloužila jako prostor pro skladování vyhřívacího a chladícího vybavení tehdejšího torontského přístavního skladu. Teď už v ní jsou asi 30 let umělecký expozice jakožto jedna z budov Harboufront centra.
 |
| Ta cihlová budova v popředí, to je Power Plant! |
No, a tak jsme dorazili k první atrakci na Power Plant. Jmenovala se Espace du Silence. Bylo tam pověšený plátno, na něm se zpomaleně promítaly dvě animace: hořící papír a odlétající spálené kousíčky a obrazce tvořené bublinkami vzduchu pronikajícími do kádě s vodou... Do toho hrála ambientní hudba a pro mě to bylo něco fascinujícího a magickýho! Že bych se na starý kolena začal zajímat o umění?
 |
| Espace du silence, meditativní animaci a ambient, přímo pod kůži! |
Od Power Plant se vydáme k Jack Layton Terminal (odkud jezdí přívoz na Torontský ostrovy) a tam se na plátně promítal dokument o ledních medvědech v Nunavutu (severovýchodní teritorium Kanady). Kdo mě znáte a víte o mým zájmu o sever, si umíte představit, že jsem z toho dokumentu mohl težko odrthnout oči. Inuitští zastupitelé tam mluvili o tom, jak jsou dnešní lední medvědi ochluchlí z kolem létajících helikoptér, a tak se jim nabourávají do vesnic. To by mě nenapadlo, jakej dopad může létání mít. Celá projekce byla běžela díky diesel agrégátu, a tak to tam vrčelo a zavánělo jak zemědělský stroje, no nezapomenutelný :).
 |
| Open air dokument o ledních medvědech v Nunavutu! |
Přehlídku jsme naředili pivínkmem v hospodě Firkin na waterfrontu, ve který jsem se krčil jenom při levným kafi tehdá svůj třetí týden v Kanadě, když jsem šel na iniciální prohlídku svýho současnýho bytečku.
Pak se nám skupinka začala pomalu rozcházet, tak jsem se po atrakcích kolem půlnoci vydal ještě sám. Na rohu King a Bay to rozjížděla bubenická kapela, která to hlava nehlava řezala do popelnic a různých jiných bubínků. Dobrý na poposkákání a potancování :)
 |
| Bubeníčci před Bank of Montreal na King Street. |
U radnice byly dvě skvostný světelný představení - příběhově nasvícená a tvarovaná fontána tam, kde normálně bývá kluziště... a hned vedle ní obrovská koule dynamicky měnící barvy, stylizovaná do představy zemření slunce. Tím jsem byl teda uhranutej!
 |
| Příběhová fontánová animace na kluzišti/rybníčku před city hall. |
 |
| Zemření slunce |
Žádné komentáře:
Okomentovat