Kanadská a Toronstká komunikace

Na kanaďanech se mi líbí jejich povšechná zdvořilost, která je mi docela vlastní. Už párkrát se mi stalo, že jsem někoho pouštěl do dveří, on pouštěl mě a nemohli jsme se dohodnout :)


Všichni taky používají taková vyrelaxovaná oslovení. Když si do kelímku take away nechám lít překapávanou kávu (ano, už jsem si zvkyknul), nezřídkakdy mě osloví "Hi man" a jednou, když jsem si to takhle drandil po Yonge street domů, jeli přede mnou na kole dva policajti, a to nezanedbatelně pomaleji. Jeden z nich to zpozoroval, rozestoupili se, a houknul na mě "Go ahead buddy!".
Umíte si představit, že by českej policajt:

1. jel na kole
2. uhnul vám z cesty
3. a ještě to celý okomentoval slovy "tak jeď kámo?"

:)

Když se nám s Jájou podařilo vyjet ven z Toronta, z různých rozhovorů s lidma bylo patrný, že o Torontu nikdo mimo něj nijak extra kladně nesmýšlí. Jako dáma nahoře v Orillia "You know, I don't like Toronto. People there are not friendly and it's just so different from the rest of Canada".

Smalltalky a komunikace obecně tady jenom kvete. Nedávno jsem se zapovídal s postarší pokladní v Longos, a dověděl jsem se, se narodila ve Vídni a její maminka byla Slovenka z Bratislavy. Ona sama vyrůstala v Kanadě od útlého věku. A na kase byla proto, že je houslistka a herečka, ale uměním si na živobytí v Torontu nevydělá. To mě věru nepotěšilo :-/ 

Moc obrázků rodilých Kanaďanů nemám, tak aspoň Kanaďan se zimním kolem :)

Jednou takhle v hospodě večer jsem se bavil s nějakou asijsky vypadající rodilou Toronťankou o jejím městě. Pověděla mi: "Toronto není město pro turismus, tady prostě musíš chvíli bydlet a zažít ho!" A to teda poctivě dělám:)