úterý 26. ledna 2016

Toronto - usazení na obzoru a další veselosti

Tak a je to. Zá se, že mám pokoj. Z pětadvacátýho patra se přestěhuju do dvaadvacátýho. Můj pokoj bude jen taková maličká ložnička bez oken, za to z obýváku (+kk) je pěkně vidět na jezero. Jako bonus bude v domě bazének, posilka, studijní a party místnost. A tak se těším a konečně se zakousávám taky do jiných věcí než lovu možných pokojů, uff. Obrázky poději.

Teplota stoupla na příjemnou nulu, a tak se po světě hned chodí a jezdí míň zmrzle.

Mám za sebou založení kanadskýho účtu u Royal Bank of Canada. Jen jsem tam přišel, už mě krásně proklientsky a přátelsky přivítali. Když jsem prohlásil, že jsem kanadský nováček, přidali ještě energicky "Awww, welcome to Canada!". To se člověk hned cejtí líp a kanaďani teda businessovat vážně uměj.

Moje domovská bankovní pobočka, hned naproti budoucímu pokoji.

Už si pomalu zvykám na courání po mě městě s tím obřím jako-kafovým kelímkem :).

A koupil jsem si kolo, protože se to zdá jako docela dobrej dopravní prostředek. Toronto je placatý a hromadka je mi zatím drahá. Tak uvidíme, jak počasí a možný omrzlinky dovolí. Kolo jsem koupil za rekordních $30 (jinak jsou nejlevnější tak za $100) od týpka, co se stěhuje do Montrealu. Ten bicykl podle toho taky vypadá, škrundá v něm, je úplně orzelý, no, budu mu muset dát nějakou (aspoň olejovou) péči. A brzdy radši nechám na kolovým doktorovi :)



Taky se mi poštěstilo vyzkoušet si torontskou hromadnou dopravu (Cestou za nákupem kola). Přijela krásná hranatá ošmajdaná tramvaj a dole na Queens Quay byla ještě hezky prázdná. O tři stanice dál (King st. West) už tam nebylo k hnutí :). V metru to pak bylo taky atmosférický, ale už ne takový massox.

Metro s patrným multikulti.
Tramvajka, místně nazývaná Streetcar.





















Jízdenky jsem doteď pořádně nepochopil. Jednotlivá jízdenka stojí $3.25 (musíš to mít přesně), lze ji používat na přestupy, ale nikdo vlastně neví, na jak je dlouho. Jediný, co je jistý, je, že ji určitě nesmíš použít na cestu tam a zpátky. U vlezů do metra stojí chlápek a všichni mu ty svoje jízdenky narychlo ukazujou, to bylo překvápko! :)

Tak a ještě jeden poznatek. Je tady zvykem na dosti cedulích vysvětlovat, co člověk smí, nesmí, musí a může, jakoby mu to nemohlo dojít samo. Jako příklad poslouží následující obrázek: Semafor a cedule "chodci, dodržujte svou signalizaci!"

Rady a příkazy všude :)).


Čusíček!



Žádné komentáře:

Okomentovat