Hooverphonic v Praze 2014

Byli tu! Byli v Lucerně!

Bylo pondělí a (možná proto) v Lucerně nebylo tak moc lidí.

Hooverphonic nastoupili, jeden po druhém. Kromě tradiční trojice se na pódiu objevil ještě báječný klavírista a dva mladí zpěváci, kteří tvořili orchestr (lidé znalí Hooveprhonic vědí, že hraje značnou roli).

A bylo to pro mě fenomenální. První tři písně zahrané z alba Reflection mě tak moc nechytly. Pak ale sáhli do svých dřívějších a legendárnějších. První pro mě známá byla 2 Wicky. Rozvláčná, houpavá, ale dostala mě moc moc do varu.

Hooverphonic v LMB. Zdroj: musicserver.cz

Stáli jsme lechce nalevo od pódia, tak v pátý řadě. Noémie Wolfs si založila kratší účes. Vnímal jsem ho z úžasem, leč dlouhý vlasy nenahradíš. Noémie je obecně trochu chraplavější než půůvodní Heike. A je to zvláštní, některým písním to vyloženě sluší (Heartbroken, Vinegar and Salt...), jiné bych přenechal radši Geike (Mad about you).

Pak nastala smršť. Eden, Heartbrokeen, Jackie Cane, The Strange Effect, The night Before, Vinegar and Salt... a zakončeno Danger Zone.

Zvlášť nemůžu zapomenout Eden, kde hrál pouze klavísrita a zpívala Noémie, u té skladby mi poskočilo srdce.

To zas byla náhrada za celé to kulturně mizerné léto.