Dozvěděli jsme se tak o tom, jak bouřkový mrak vypadá (podkovovvitě), jak se a v jakých částech nabíjí (záporné části jsou níže, snad z gravitačních důvodů), že existují plusové a minusové blesky, blesky rozvětvené a jednolité, vertikální, horizontální, no zkrátka košík plný zajímvostí a lákavostí ohledně blesků, které mě vždycky tak nějak přitahovaly.
Pár jednotlivostí, které mi utkvěly:
- existují také nadoblačné blesky (krom těch mezioblačních a podoblačných), které známe.
- B. Franklin se první pokoušel zkrotit blesk pomocí experiemntu s drakem, konopným lanem a klíčem. Údajně to přežil jen proto že draka pouštěl ze sucha stodoly.
- P. Diviš si svůj bleskosvod sestrojil u rodného domu a žádná korespondence s Franklinem nebyla dochována. to bylo 1754.
- Kulový blesk je ještě pořád záhada.
- blesk při úderu vyvolá magnetické vlny, které se šíří jednak mezi zemí a ionosférou a jednak také po magnetické dráze. Z too vyplývá, že informace o blesku doputuje přes magnetické pole až na opačnou stranu zeměkoule, kde je zaznamenatelná jako magnetická vlna.
- Plusový blesk je ten nerozvětvený a většinou napáchá největší škody.
- Nadoblačné jevy se dají pozorovat na vzdálenost cca 200km od bouřky.
 |
| Jeden ze slajdíků - nadoblačné jevy |
"Kdysi jsem slyšel, že se za bouřky nemá běhat, je na tom něco pravdy?",
a sice
"Při bouřce nejlíp uděláte, když si lehnete na zem. A budete dělat nenabitýho." Publikum lehlo smíchy.
Muselo to být zajímavé,ale moje znalosti sahají okrajově k P. Divišovi, takže nic moc.
OdpovědětVymazat