Akce kámen - Výlet na bolestivá místa

Byli jsme tak na výletě s post bellum a v sobotní večer diskutovali s autorkou Knihy Kámen - Václavou Jandečkovou. Diskuse byla předvojem k nedělnímu výletu do Všerub.

Večerní diskuse o akci Kámen.

Kámen popisuje jednu z odporných praktik StB před začátkem padesátých let - Falešnou hranici. Věc se měla tak, že skupinky v domění, že jdou převodem za státní hranici, byly zachyceny hranou německou pohraniční stráží, kterou byli ve skutečnosti byli agenti StB. Pro převáděné bylo všechno bez podezření - důstojníci mluvili německy, proběhl výslech fingovanou CIC (s nabídkou amerických cigaret a s vysvěsenými americkými vlajkami)... Výslech byl mimo jiné o tom, proč do zahraničí jdou, a co tam chtějí dělat. Následující den byli naloženi do auta, a fingovaně převezeni do rukou české StB, kerá je obvinila z ilegálního přechodu státní hranice. Touto dosti nehoráznou hereckou scénou, která se odehrávala mezi vesnicemi Všeruby a Mysliv (ta byla později zbourána z důvodu nastavení hraničního pásma), se povedlo zničit život několika skupiám přecházejících. 

Přiběh Kámen v sobě má několik důležitých věcí na přemýšlení. Jedna z nich je role Stanislava Lišky - hlavního protagonisty knihy. Ještě před rokem 48 byl velitelem stanice SNB. Po osmačtyřicátém jím zůstal, a tak se musel podvolit komunistickému vedení, ačkoliv nebyl právě jeho sympatizantem. Výsledkem je situace, kdy Liška na jedné straně skutečně převádí přes hranici, na straně druhé posílá do záhuby stvořené akcí Kámen další desítky lidí. Přitom v tu chvíli není východisko ani z jedné z těchto aktivit (přestání s převáděním = podvolením se komunistické nadvládě, přestáním se spoluprací s StB skrze akci Kámen = problémy pro celou jeho rodinu). Nepředstavitelná deprese pro mě. Tolik jsem se tedy dozvěděl ze sobotní diskuse, knihu se zájmem prostuduju.

Na trasu za falešnou hranicí se šlo přes pole a vycházelo se Všerub . Přošli jsme kolem bývalé policejní stanice, domu Stanislava Lišky a kritického osvětlení přímo na rohu cesty vedoucí na pole. Pak L-ková cesta polem a poměrně dlouhé přecházení k Myslivskému rybníku. U něj k vidění bobry ohlodané stromy a rozesetá houští.

Dům Stanislava Lišky

Po dalších několika stovkách metrů přicházíme na hráz rybníka, kde dle slov Václavy docházelo k oddělení převáděných od S. Lišky, který je ještě upozornil, že je může zastavit německá pohraničí stráž, a že je odvede na služebnu. Na druhém konci hráze si je tedy odchytla fingovaná stráž a odvedla je do domku v Myslívi (několik stovek metrů). Dům v Myslívi (vývalý vejminek) byl vystrojen do podoby služebny americké tajné služby CIC (americké vlajky, fotka prezidenta, jazz..). Ta probíhal fingovaná americký výslech (avšak českými StBáky) Prošli jsme po hrázi a vydali se k bývalé Myslívi (v 50. letech zbourané kvůli hraničnímu pásmu). Místo vsi jsme tam našli kopečky sutin zarostlé trávou. Tu a tam se povalovala cihla, tu a tam vykukovala suť a mezi tím rostl angrešt z původních zahrádek. Dost mě ten pohled rozesmutněl.

Trosky fingované výslechny CIC v bývalé Myslívi. Kdo by poznal, že tam kdysi stál dům?

Skutečná německá strana, po které převádění toužili a nikdy se k ní nedostali.

Dostal jsem teda přemýšlecího materiálu na dost dlouho dopředu. A začíná mě to k těm soudobým dějinám dost táhnout.