... a najednou je duben a s tím naše sousedovská týmbuildingovačka s Markem a Olí do Vídně. V pátek v práci trochu stressík s odchodem, a tak neodjiždíme na čas. Naši sousedíci jsou naštěstí kliďasové, takže s opožděným odjezdem kein problem. Marek to pak frčí svým novým Rapidem na Jihlavu, Znojmo a pak po okreskách přes odporné předhraničí Hatě. Jája už předtm říkala, že to tam není žádnej Roman-tyčka.Ten bordelově-outletovej komplex, kterej na mě vykouk, je fakt příšerná šaškárna a mezi poli působí jak pěst na oko.
Za dalších pár desítek minut už projíždíme živoucíma ulicema Vídně a parkujeme někde v úzkých uličkách jakési přistěhovalecké čtvrti. Čeká nás recepční uvítání v hostelu Ruthensteiner, na němž Marek dojedná preavizovanou 50% slevu, a tak máme bydlení celkem za hubičku. Hostel má pěkný společenský lounge, kde posedávají skupinky a vládne tam čilá mezinárodní atmosféra. Po ubytování nám to teda nedá a okoštujem jednoho Ottu Kringera, aneb místní (prej-že) maloprodukční pivko. Je to sice s podivem (při návyku na českou pivní tradici, ale Otta je víc než pitelnej, jahůůůůůů!! Když nám ve dvanáct zavřou bar, naklopíme tam ještě zbývající Svijany a Chotěboře...
 |
| Otta Kringer na místě! |
První den je pak veskrze chodící. Z hostelu po ránu rovnou do Schoenbrunnu, kde absolvujeme prohlídku vnitřku s na uchu přiloženým utrženým sluchátkem, který nám česky říká, co ten Franz Josef I. byl za zvíře. Trochu si tak osvěžim ochablou paměť a dovzim se pár veselostí. Například to, že František Josef vstával už před pátou ráno. Taky bych to chtěl umět :). Velkou favoritou se mi stala Sisi jakožto sprotovkyně a cestovatelka, čeřící vody tehdejší težkopádné národní elitě. Po vnitřku ještě párktát klapnout foťákem a vyběhnout si nahoru ke Glorietě, kde si Franz Josef dával snídaně a večeře :). U něj jsem viděl pár soch, které vypadaly jako římští vojáci, avšak bez tváří a bez nohou. Zatím jsem nezjistil, k čemu se ta alegorie váže :)
 |
| Výhled na Glorietu (Schoenbrunn) |
 |
| Ten zajímavý římský voják |
Langsam walk zpátky na hostel, krátkej relaax a pak couračka přes Marienhilfer Strasse na Hofburg, kterejžto je taky moc hezkej. Očumovali jsme pak ještě parlament a místní parky a pomalu se těšili na první kávičku. Párkrát mě napadlo, že ja ta Vídeň pěkně parkovatá a že by se tu taky možná dalo žít :). Pár nadšených poledů na Stefans dom a už šup šup nějaký luxusní alternativní a milý cafééééé. Za tím účelem jsem na Google mapách našel Café Neko s plusovými hodnoceními, takže jsme ji vzali útokem. A byla to bomba volba. Lehce setmělý, ale světlnounce stylizovaný prostor, kolem něhož jsou rozestavěny nejrůznější překážky pro 4 kočičí obyvatelky, které se tam volně prohánějí mezi hosty a nezřídka kdy jsou centrem pozornosti. Kafčo tam bylo správný malý a silný, jen mi v něm chyběl ten nakyslej přídech. Celkově ale nepopsatelně inspirativní klídečková atmosféra, a tak díky, g mapy. Po káviččce pak už jen zmrzlinka a pomalá šouračka domů po Marienhilfer Strasse. Pěkný ušmajdání po tom dni. Večer obligátní pivíčka a nejrůznější alkoholický polemizování, docela zábavička :)
 |
| Café Neko |
 |
| Nedělní cycling |
Neděli jsme pak odstartovali přijemnou snídaňkou z ještě teplý housky v hostelu, půjčením kol a projížďce k dunaji. To bylo hezký osvěžení, páč chození už bylo fakt dost. U Dunaje jsem zírali na jeho věčnou šířku a nechali si unášet myšlenky po proudu. Hnedka na druhé straně, než odkud jsme přijeli, se tyčil asi 30ti patrový věžák s hrozně zajímavými architektonickými prvky. V nějakym z těch hodrních pater bych klíííďo pár měsíců pracoval :)). Pak ještě projížďka po bank a návštěva Schwarzenberg café na řáďáckej Sacher. A ten teda byl, s nimimem marmelády, ale maximem čokolády v extra silný krustě.
 |
| Sacher torte jako farewell... |
Podtrženo, sečteno, Vienna POSITIVE!
Tipy na všechno možný:
- Schoenbrunn: královský palác, ze kterého na tebe dýchne Franz josef. Ač nejsem moc zažranec do starší historie, povídání o Franzovi a Sisi bylo moc hezké. Rovněždoporučuji procházku po přilehlém zámeckém parku nahoru ke Glorietě - výhled k nezaplacení!
- http://www.schoenbrunn.at/
- Café Neko: útulná zastrčená kavárna s mňamy kafem a živou kočičí kulturou :)
- Café Schwarzenberg: vznešená vídeňská atmosféra, božský Sacher, oukejkový kafe.
- http://www.cafe-schwarzenberg.at/
pekna pripominka :)
OdpovědětVymazatsacher bych si dala zas i to kolo po meste :)
Co takhle ho udelat doma? :)
OdpovědětVymazatO Sacheru jsem přemýšlela už několikrát, ale před tím vídeňským mám přece jenom respekt. Ale já to dám, i když to nebude ten úplně pravý!
OdpovědětVymazatA to se mi nechce věřit, že byses nějakýho takovýho zalekla?? :)
Vymazat