Na kolečku podél Labe - Káraný, Lysá, Čelákovice

Šupsla! A už tu byla půlka srpna a s ní domluvenej výlet za Zůzou a Tomem do Káranýho. Byla nějaká sobota ráno a nějak jsme se s tou snídaní na hrádče děsivě crcali. Pak s pedálem na podlaze kořkovozu asi tak hodinka, a už jsme sjížděli z mladoboleslavský u Brandýsa s tím, že to nějak trefíme podle mapy. Haha! Následovalo cik cak tam zpátky po Brandýse i Starý Boleslavia správnej směr furt nikde :). Nakonec teda potupa s GPSkou, jako vždycky.

Jen co jsme dorazili do chatařskejch lesů kolem Káranýho, nasedli jsme na kola a dali si projíždku do Lysý nad Labem. Zůza nás motivovala tim, že tam je fantaskní kavárna. A to se na tom kolečku hned jede líp! Kodrcali jsme tak mezi loukami a lesy a nezadržitelně se blížili k Lysý. Well, už se mi v hlavě vymaloval obrázek malýho espresso šálku, když v tom skupinka vymyslela, že nejdřív kopec a zámek, pak teprve kafe! (NESMYSL! Přece si člověk nejřív musí nabrknout veselou kávovou náladu a pak teprve poznávat zámky všema smysly!)

Vysmátá cyklistka

Zámek v Lysý byl ale překrásnej. Slouží teď jako domov pro seniory a tenhle smysl mu dodává ještě mnohem krásnější atmosféru. Samotná budova je zvenku žlutobílá a zvenku opravená. Dalo by se před ní sedět hodiny a jen tak ji sledovat. V jejím okolí se taky nachází park, kde se senioři prochází. Celkově krásný místo. Až jednou zeseniořim, tak "Povidám, chci do Lysý!"

Domov seniorů Lysá nad Labem

No, a pak ta kavárna. Jmenuje se Campiello a nachází se na Nám. Bedřícha Hrozného v Lysý. Mají tam přetuzemonstrózně úžásný kafe, mňamkózní dezerty a překrásnou obsluhu :). Sečtěte si  všechna tahle pozitiva a zjistíte, že je to skoro ráj.

Jižní strana Labe, most už v dohledu

Z Lysý jsme pak frčeli po druhý straně Labe směrem na Čelákovice. Hezká, chvílema trochu drncavá rovinka. A co čert nechtěl, po cestě jsme potkali beachový hřiště. To nám stanovilo program pro podvečer, takže jsme jim tam pak jeden kurt hodinku okupovali. Byla to taková plácaná, ale děsná legrace zas po čase tak teatrálně skákat do písku s přehnanou snahou odpálit míč za síť. O hře na nahrávky nemohla bejt řeč. "Zápas" jsme pak samo sebou okořenili Spritzem, ouuuuuu..!!!

Mňaminka po beachi

Večer dojela ještě rozšířená dámska společnost, a to jsem si teda nestěžoval. Pekli jsme buřty (já asi po deseti letech) a zpívali s kytarou (v mým případě spíš skřehotání). Tak jako tak, moc pěknej den to byl!