A to jsem hned věděl, že chci vidět! Objevovat hudební zákoutí a inspirovat starou známou, i novou hudbou, to mi totiž život krásně koření.
Nakoupil jsem lístečky, popadl jsem Michelle a šli jsme.
Hrálo se v Phoenix Hall, takovej na prnví pohled decentní baráček na severovýchodním okraji centra. Přišel jsem tam o něco dřív a stoupl jsem si do fronty na kontrolu toho, že nám všem bylo přes 19 nebo co :). Najednou se ke mě přitočila holka, co stála za mnou a povídá: "Čau, hele, nevypadám zhuleně že ne?" :))).
Koncert to byl ovšem naprosto famózní. Předskokanku jim dělala kubánsko americká písničkářka Liset Alea, která to tam naplnila takovou emocí, že jsem z ní skoro neodtrhnul oči.
Liset Alea a její vtahující atmosféra. |
A pak nastoupili. Ti Nouvelle Vague, který jsem tam blahý paměti smažil s Jonášem za našich nejvíc propařených dvacátých let, a který do Čech nikdy nezamířili. Tak tady v Kanadě už mi neunikli chacháááá! A králi božsky, základ v bubínkách, base a kytaře, a dva ženský zpěvy s francouzkým přízvukem. Zážitek na husí kůži! Nejvíc ze všeho mě fascinoval ten týpek, co hrál na basu. U vetšiny písní jel hlavní linku a neskutečně si to užíval, a tak jsem si to užíval s ním :)
Rozjetej basák! |
Jako bonus měla na sobě jedna ze zpěvaček takový moc pěkný šaty s rozparkem, který jí ze sukně v jednom místě dělal minisukni. A jak tak odvážně všechno tancovala, byla to podívaná k pokochání :)
Nouvelle Vague a sukně, z níž se těžko spouštěly oči. |
Nejvíc ovšem povšechně slušný a zdvořilý Toronto zatrnulo, když zahráli předělávku od Dead Kennedys - Too Drunk To Fuck (Moc ožralá k šukání). Podle názvu vám jistě dojde, že to zdvořilý kanaďany bylo trochu nezvyklý :)
Žádné komentáře:
Okomentovat