Pohled na věžáky Edmontonu přes North Saskatchewan river |
Jak už jsem uvedl v jiném článku, hlavní důvod pro rozšiřování Evropanů dále na západ Kanady byl obchod s bobřími kožešinami. Všechno tu začalo s příchodem Hudson Bay company na konci 18. století za účelem podpořit tenhle typ obchodu. V té době se na místě dnešního Edmontonu postavila pevnost sloužící jako obchodní místo. Později, na konci devatenáctého století byl Edmonton startovním místem pro zlatokopy mířící do Yukonu. Na začátku dvacátého století sem pak začali proudit davy mladých pracovníků mířících na nově objevená ropná naleziště. Od té doby je Edmonton samo sebou na vzestupu. Zkrátka o atmošku postaráno.
Kousek na jih od hlavního centra Edmontonu je čtvrť nesoucí název Old Strathcona. Je to kus světa plný barů, divadel a večerek nedaleko University of Alberta. Pořádně to tam žije! Bylo to právě ve Stratcona, kam jsme vyrazili s Georginou a Faye první den na koncert. Právě tady byl také Buddha Bar, - to místo, které mi doporučovali Saskatoonci s tím, že právě v něm začala celá saskatoonská salsa.
Jediný obrázek který mám z Old Strathcona - Buddha Bar a salsa západní Kanady. |
Domeček mých couchsurfers byl jen o několik set metrů od Strathcony. Byl druhý den ráno mého albertského dobrodružství, a mě se zase zachtělo vydat se na výzvědy.
Potkal jsem cestou několik překrásných starých trucků/pickupů, a zanedlouho sem se ocitl v Neil McClung parku, jenž se táhnul na břehu North Saskatchewan river. Ten park dělal hezký protipól věžákům v centru města. Moc se mi líbilo, jak v těchle západních kanadských městech (i v tak ropných jako je Edmonton) pečují o zeleň.
Centrum na mě pak zapůsobilo takovým zvláštním dojmem. Byl tam nepřeberný mix starých bankovních věžáků a s novými skleněnými. Asi se ozvalo moje evropské myšlení, že by se některé věci neměly kombinovat. Městem jsem se proboural až k radnici, se kterou sousedí národní Galerie Alberty. Radnice s útlou věžičkou a jehlanovitou střechou vypadala náramně moderně. Všechno takové čisťoučké a sterilní. Chystalo se ale další kolo oslav 150ti let Kanady, a tak to po celém centru žilo. Každou chvíli jsem také potkal bezdomovce, to asi taky k ropným městům Kanady patři.
Zbrusu novým zážitkem byla ovšem Galerie Umění Alberty! Tam mě zaujalo hned několik dokumentačních i uměleckých kousků:
Příchod bílého muže do indiánských krajů.
"Nápis v Severozápadním průjezdu" - umělecký počin poukazující na škodlivé vlivy pro odlehlé krajiny severních teritorií Kanady (změna klimatu, kolonialismus, závislost na externích zdrojích).
Průzkumný koráb severních teritorií, který se ztratil na výpravě Johna Franklina 1845 na cestě z Grónska do dnešního Nunavutu.
Vizuální dílo shrnující pocity odehrávající se v hlavách indiánů s ohledem na boj o zachování jejich kultury (aspoň tak jsem si ho interpretoval).
Indiánské ztvárnění bobra jakožto jednoho z nejsilnějších zvířat a výrazné osobnosti v jejich mytologii.
Kuřácká lebečka
Inuitské dílo humanity a animality. Co když jsme si všichni příbuzní?
Poslední zastávkou v srdci Edmontonu mi byla Aberta Legislature building. Byla krásná, vznešená a budila pocit respektu ke snaze Alberty být důležitou provincií celé Kanady. Uvnitř je budova celá z mramoru a zdobená je nejrůznějšími erby kanadských armádních sborů, které působili na domácí i mezinárodní scéně (Royal Canadian Airforce z druhé světové války, Royal Canadian Navy z účasti v Korejském konfliktu a mnoho dalších). Popředí Alberta Legislature building zdobí mocná fontána, ale také mělký bazének v němž se cachtají maminky s dětmi a srší to tam takovou tou veselou náladou. Právě tam se mi tuze zalíbí, jak se dá veřejný prostor před vznešenou vládní budovou využít k životu, ne jako u nás na Hradě za Zemana nebo u Úřadu vlády.
Alberta Legislature Bulding |
Žádné komentáře:
Okomentovat