Severní Winnipeg - skvělá nová hostielka a tanečky

Můj druhý den ve Winnipegu  se chýlí ke konci a můj první trans-kanadský Couchsufing hostitel má na dnešek už plány, takže se přesouvám do severního Winnipegu. Právě o něm mi všichni říkali, že to je kriminalita a hrdlořezové na každým rohu a ať se mu vyhnu... Inu... Dobrodružství....

Domečky na přelomu Exchange a Severní Winnipeg.

Sinan (couchsurfing host) má kancelář kdesi na na pomezí Exchange district a severního Winnipegu. Je to čtvrť plná maličkých barevných domečků, z nichž nejeden by zasloužil trochu opravit. Sinan tam má hezkej červenej domeček, v němž spravuje všechno to harampádí, co je potřeba pro reklamní marketing.

Sinanův pracovní domeček.

Naloží mě do jeho auta, který už je obložený veškerým mým majetkem (1 krosna) :). A tak jedeme na bájný strašidelný sever! Sleduju okolí, abych viděl, jak to vypadá, taková "hrdlořezová " čtvrť takhle uprostřed prérií Kanady. Samosebou jsem z toho nervózní, ale žádný znaky kriminality ani ničeho strastiplného moc nepozoruju.

Poznámka: Moje nová hostitelka si nepřeje být online veřejná, a tak jí budu nazývat jménem Deborah.

Sinan mě vyloží u hezkého upraveného domečku hned vedle hřiště na americký fotbal, taková ta hezká široká ulice obklopená stromy, jaká by se dala vyseknout z ledajakého předměstí v Kanadě. Uličkou vedle domu vyjde překrásná holka a představí se jako Deborah. Já bych chtěl, aby se Couchsurfers ve Winnipegu poznali a začali se přátelit, a tak je vzájemně představím a Deboře řeknu, kolik toho pro mě Sinan udělal, a jak je to super týpek. Teď to necháme plout....

S Deborach si sedneme na zahrádku/backyard, otevřeme si pivko/coronu a začneme probírat život. Sluníčko svítí ještě tak kousek před západem a ona je moc milá a příjemná. Má malýho psíčka jménem Molly (taky anonimizován ze žádosti hostitelky). Molly okolo lítá, nosí aportíčky a poskakuje. Tu atmosféru náramně užívám.

Kořka s Deborah, více osobní fotku přidat nesmím.

Po nějaký době se svojí roztomilý hostitelky zeptám "severní Winnipeg je považován za nebezpečný a kriminální, jak to vidíš ty?"
"No, severní Winnipeg je pro drsňáky a mně." odvětí s lišáckým úsměvem. Pak to ještě trochu rozvede...
"Když jsem se sem stěhovala před mnoha lety, slýchala jsem od lidí podobný soudy na "North End" (severní Winnipeg)... Dům tady byl o ale desítky procent levnější než jinde ve Winnipegu, a tak jsem zvažovala a zvažovala... Nakonec jsem si ale řekla, že se v tam prostě naučím bezpečně žít, a basta. Dům jsem si koupila. Následovalo pár let žití ve strachu a pak mi došlo, že jsou to všechno jenom náhledy vytvořený většinovou společností. Severní Winnipeg je oblast, kde bydlí spíš dělničtí a nízkopříjmoví Winnipegci. Často tu teda chodí umazaní, zamračení a potetovaní chlapi, což ten pocit podporuje... Když se s nimi ale dáš do řeči, jsou to lidi jako my všichni ostatní."
Wow, je to hrdinka! Jak snano může malá akce jako konverzace rozpustit celou řadu soudů a intepretací! To mě tak inspirovalo!

Pro kontext - takhle uprostřed Kanadský placky zažiju všechny tyhle konverzace.

Pak mi Deborah pípne, že ráda tancuje. Juhůůůůůůůůůůůůů, tak to dáme!!! Vzpomenu si na včerejší doporučení baru La Roca. jen to vyslovím, ona je hned pro, a tak se na to voblínkem a jdem na autobus do centra. La roca je takovej malej bar, asi jako Radost FX na Ípáku :). Dáme si drink a rozvlníme se po parketu.... Žel ani jeden song není salsovej.... Většina je regeton, něco z toho bachata, ale já v tý době umím tancovat jen na 1,2,3 - 5,6,7. Skočím za DJem a zažádám si o salsu. On mi ji přislíbí a následně nevyhoví. Nu což, houpem si boky, ale já si neužiju ani zdaleka tak, jako by to bylo na salsový tančírně.

S Deborah dorazíme domů kolem třetí, a tak dáme ještě jedno pivko a krafáme.... o jejích i mejch vztazích... o rodinách... je zajímavý, že po pár hodinách s ní mám pocit jako bych jí znal už léta. Ráno vstanem zavčasu, dáme snídaňku na zahráce za čerstvého ranního vzduchu a Deb mě doveze na železniční zastávku. Je zvláštní, že i za těch pár hodin, co tu holku znám, mi chybí hned jak odjede.

Postýlka pro Couchsurfing - severní Winnipeg.

Směrem do Saskatoonu mi to jede těsně před polednem. Tak hurá hloub do nekonečných prérií!