A tak se tam vydám nějakým jejich busem... v místě se nevyznám a tak jen doufám, že busík jede, kam má.... Taky tady platí, že pokud chceš, aby bus zastavil, musíš mu tak půl míle dopředu dát znamení... uvnitř radši nic neriskuju a radši sleduju na google mapách, kde bych tak zhruba mohl vyskočit. Když tak učiním, dojel jsem sice blízko k oboře z pohledu Sever-Jih, jsem ale ještě dobrejch 8km západně.... To jsou benefity měst navržených podle mřížkové stuktury.
Bizoni budou!
Západní bus nejede a nejede (řády samo sebou neexistují)... A tak šlapu... A šlapu... Je to kanadské vnitrozemí, takže 35 °C jen to fikne. V půlce cesty mi do oka padne hospa se zahrádkou, a tak si pomůžu jednou IPA a taky fantaskníma rybíma tacos!! A teď se těšte, bizoni!
Pak šlapu dál... Kolem osmiproudých dálnic a skladů nábytku... Najednou narazím na cedulku uvádějící mě na trasu kterou celý odpoledne hledám! Thundering Bison Trail!!!!! Rock'n'roll!!!
I tam odsud je to ještě pořádná štreka. Už mi to ale ani nepřijde, protože to je zážitek za zážitkem! Nejdřív si tak na molu na nedalekém rybníčku mezi kachnami vysedává pelikán. Má obrovský žlutý zobák, tělo jak kráva a když roztáhně křídla, aby si je proklepal, shází všechny okolo sedící kačenky. Hihihi jak je svět někdy nespravedlivej. Tak mu zdálky fandím, ať se dá do letu! Ať to vídím, jak spanile nebo těžkopádně mu to půjde! On mi to ale žel neumožní vidět.
Magické zívíře, takoý pelikán
Každou chvíli též letí kolem lecjaký motýlek. Jednoho z nich považuju za babočku admirála... A zavzpommínám si přitom na moji babočku, která byla tou nejdůležitější babočkou v mým celým světě... Když pak při blogování zjišťuju, jak se vlastně tenhle motýlek jmenuje, je to Monarcha Stěhovavý (aspoň že jeho čeleď je babočkovití) :))). Motýlci mají v Kanadě svůj speciální smysl. Létají totiž v každoročních migracích tak šikovně, že se podle nich orientovalo stěhování Indiánů... Kolik magických věci se skrývá v poznání.
 |
| Babočka nebabočka - Monarcha stěhovavý |
A pak začnou informační cedule... O bizonech, o Indiánech, o vzájemně propojenosti, no moc hezký a zajímavý! Teprve tady, 2000 km od Toronta mi dojde, jak moc se Kanada liší ve svých jednotlivých provinciích. V Torontu jsem bydlel ve svojí společenský bublině - obklopen vysokopříjmovými Kanaďany koukaje na svět ze dvacátého patra věžáku uprostřed centra. A myslel jsem si, že právě tohle je Kanada. Jak bláhový.
Jak si tak šlapu skrze FortWhyte Alive, peču se v těch 35 stupních, protože první dva kiláčky jsou jen rozžhavený pastviny. Pak ovšem les a s ním tolik vítaný stín!!! Na první pohled mám pocit, že to jsou břízy, s tou bílou tenkou kůrou a černými fleky... Pak se ale na cedulce dočtu, že je to "aspen"... a že "aspens" se rozrůstají dál a dál na sever a postupně s globáním oteplováním střídají lesy kanadské tajgy. Tak tady moje angličtina zase nezafunguje... "Aspen"... To nezní jako "birch", což by byla bříza... A tak hledám, hledám a zjišťuju, že "aspen" znamená "topol". Topol??? To teda není určitě, vždyť je to nízký, a rozložitý... Hledám dál... Pak se dohrabu k tomu, že to je sice topol, ale topol osikovitý, hahahaha. Přírodovědec ani jazykověděc bych nebyl :D. Stín z osikovitých topolů mi každopádně zachrání život.
 |
| Aspen - topol osikovitý. |
O několik set metrů dál už začne moje porozumění bizonům a indiánům... Bizoni byli jedním z nejdůležitějších artiklů pro indiány, a to celý tísícovky let. Sloužili jim přežít zimu (kůže) i hlad v zimě (maso). Běhalo jich po Zemi 50-70 milionů, takže z pohledu potřeb indánů to byla obnovitelná populace. V době, kdy Evropani začali obsazovat Kanadu, jim došlo, že když bizony vyhubí, omezí zdroje pro indiánskou komunitu tak, že jim nebude moci dále vzdorovat. A tak roku 1890 došlo k vyhubení bizona ve volné přírodě (zbylo všeho všudy 1000 kusů). Ono to s puškami šlo snadno, na rozdíl od tradičního lovu. Indiáni lovili bizony podle metody naučené od kojotů, tedy oddělit jedno zvíře od stáda a pak ho uhnat k smrti.
 |
| Bizoni naživo |
V dnešní době (2017) jich máme zhruba 19.000 v rezervacích a 500.000 na soukromých farmách na celém světě.
A tak ještě trochu o tom, kdo je to ten bizon. Bizon byl evropskými osadníky nazývaný Buffalo, protože jim připomínal buvola, kterého znali z Asie. Je to největší suchozemské zvíře v Severní Americe a Evropě, s 2,5 metry výšky, 2,5 metry délky a hmotností kolem 700 kg. Bizoni jsou dobří běžci (60 km/h) i plavci (800 m široká řeka, žádnej problém). Bizoni mezi sebou umí komunikovat vrčením, chrčením, vrzáním zubů a náladu vyjadřují pozicí ocásku (viz obrázek). Až budu velkej kluk a budu mít svůj statek, tak si ho asi pořídím jako domácího mazlíčka!!!
 |
| Bizoní nálady |
Krom informací o bizonech má procházka přes FortWhyte Alive přínos ve spoustě podrobností o indiánech, jejich zvycích a pohledech na život. Tady v prériích, se first nations (indiánům) věnuje o tolik víc pozornosti než v Torontu! Tak jen namátkou...
 |
| Indiánské tradice pronikající Kanadou |
Tipi (poangličtěné jako Teepee), tedy takový ten známý indiánský stan pro ně symbolizuje náš svět - podlaha jako Matka Země, plátno jakožto nebe, 13 tyčí jakožto 13 měsíců roku (indiáni do svého kalendáře počítají cykly lunace měsíce, a těch je v roce opravdu 13). Lano, které drží tyče Tipi, je symbol obnovy a kouzelnosti, která vznikne, když odložíme pohledy na věc a začnem spolupracovat. Tyhle symboly by nám jistě taky někdy prospěly...
 |
| Tipi - symbol našeho světa |
No, pak se teda po všech těch 20 km dobelhám na zastávku autobusu v tomhle okraji Winnipegu... a světe div se, nic jako jízdní řád tu opět neexistuje. Tak se rozpovídám s vedle stojící kráskou a naslepo zkusím nastoupit do prvního autobusu co přijede. Všechny cesty vedou do hospody, koneckonců.
Žádné komentáře:
Okomentovat