pátek 28. září 2018

Jasper, AB, Canada - hory, jezera a první medvěd

Dovezen Viaralem do Jasperu putuju do hostýlku a rozhlížím se na všechny strany, protože městečko obklopují vrcholky. Běhá mi z toho mráz po zádech. Dva roky plahočení se po plackách Ontaria a teď jsem konečně tady, u těch velikánů, jež si každý představí, když se řekne Kanada. Už za nedlouho mě čeká první nervózní setkání, ale to tou dobou ještě neutším...

Jasper a kopečky volající "Poooojď poooojď si na mě hajknout!"


S Fabiem, kterého jsme potkal ve vlaku se dohodnem, že složíme věci a rovnou vyrazíme na první procházku k Pyramid lake, které je pouhých 5km od Jasperu. Je pozdní odpoledne, sluníčko už je nízko a oranžoví. Vlezeme do lesa, který začíná hned za posledními domy, a pokračujeme klikatící se cestičkou, která nás vede nahoru dolů, nahoru dolů. Maje na paměti rady indiánů proti medvědům si co pár minut prozpěvuju medvědí song/pokřik, který zní nějak jako  "wahahayywahahayyywahaaaayaa hey!". Zároveň si s Fabiem dost nahlas povídáme, aby se nám chlupáči případně vyhnuli obloukem.

Ukázka z první procházky, houští plný chlupáčků.

Jaké je to ale překvapení, když po asi tak 3km lesní cestičky Fabio šeptne "Hey look..." a ukáže napravo. Asi tak 10 metrů od nás z vyššího borůvčí kouká černá medvědí hlava. RrrrrrrRRRrrrrr, našestěstí je čelem od nás. Dosti zprudka zastavíme, otočíme směr procházky na druhou stranu a po krůčkách mizíme ze scény. Co pět kroků otočka, jestli se ten brouček za námi náhodou nerozběhl. A protože tady vidíte tenhle článek, je vám asi jasné, že nakonec nerozběhl :). Žel jsem nebyl dost ostrej na to si ho ještě vyfotit.

Zbytek výletu je už sám o sobě poklidný, ale v našich hlavách rozhodně poklidno není. Medvědí song vykřikujem s tepovou frekvencí 200 tepů/s každejch 30 vteřin. Já si totiž říkám, když jsem na medvěda narazil v první půlhodině, co jsem v Jasperu, kolik tisícovek si jich tu všude v lesích hoví?

Šlapeme tak lesem dál, až se objevíme u Cabin lake. Sluníčko pomalu zapadá, obloha tmavne a hory kolem se zasmušují. Ale nám s Fabiem je veselo! Zíráme tak na odrazy kopců i mraků v hladině jezera, z plných plic dýcháme ten studený vzduch a vybíráme si, kterou horu pokoříme zítra.

Cabin Lake

Páááppááááá ontarijské, manitobské a saskatchewanské placky! Život je o tolik krásnější, když je aspoň trochu zvlněnej!


Jak jsem šťastnej když jsem v horách.


Žádné komentáře:

Okomentovat