Jasper a kopečky volající "Poooojď poooojď si na mě hajknout!" |
S Fabiem, kterého jsme potkal ve vlaku se dohodnem, že složíme věci a rovnou vyrazíme na první procházku k Pyramid lake, které je pouhých 5km od Jasperu. Je pozdní odpoledne, sluníčko už je nízko a oranžoví. Vlezeme do lesa, který začíná hned za posledními domy, a pokračujeme klikatící se cestičkou, která nás vede nahoru dolů, nahoru dolů. Maje na paměti rady indiánů proti medvědům si co pár minut prozpěvuju medvědí song/pokřik, který zní nějak jako "wahahayywahahayyywahaaaayaa hey!". Zároveň si s Fabiem dost nahlas povídáme, aby se nám chlupáči případně vyhnuli obloukem.
Ukázka z první procházky, houští plný chlupáčků. |
Jaké je to ale překvapení, když po asi tak 3km lesní cestičky Fabio šeptne "Hey look..." a ukáže napravo. Asi tak 10 metrů od nás z vyššího borůvčí kouká černá medvědí hlava. RrrrrrrRRRrrrrr, našestěstí je čelem od nás. Dosti zprudka zastavíme, otočíme směr procházky na druhou stranu a po krůčkách mizíme ze scény. Co pět kroků otočka, jestli se ten brouček za námi náhodou nerozběhl. A protože tady vidíte tenhle článek, je vám asi jasné, že nakonec nerozběhl :). Žel jsem nebyl dost ostrej na to si ho ještě vyfotit.
Zbytek výletu je už sám o sobě poklidný, ale v našich hlavách rozhodně poklidno není. Medvědí song vykřikujem s tepovou frekvencí 200 tepů/s každejch 30 vteřin. Já si totiž říkám, když jsem na medvěda narazil v první půlhodině, co jsem v Jasperu, kolik tisícovek si jich tu všude v lesích hoví?
Šlapeme tak lesem dál, až se objevíme u Cabin lake. Sluníčko pomalu zapadá, obloha tmavne a hory kolem se zasmušují. Ale nám s Fabiem je veselo! Zíráme tak na odrazy kopců i mraků v hladině jezera, z plných plic dýcháme ten studený vzduch a vybíráme si, kterou horu pokoříme zítra.
Cabin Lake |
Páááppááááá ontarijské, manitobské a saskatchewanské placky! Život je o tolik krásnější, když je aspoň trochu zvlněnej!
Jak jsem šťastnej když jsem v horách. |
Žádné komentáře:
Okomentovat