Vláček se blíží k horám (ikkdyž ikonka je autíčko) |
Jak vidíte, nejsem sám, kdo je z rostoucích kopečků na dohled nadšen.
|
Není mi tak divu že byly hory vždycky považovány za sídlo něčeho božského nebo prokletého.
Nedaleko za branou do hor projíždíme kolem mělčí oblasti řeky jménem Athabasca. Mimoděk si vzpomenu na svoje dětská a mladická léta, kdy jsem chodil do skautu a naše středisko se jmenovalo stejně tak. Zatetelím se vděčností, že teď tenhle blankytně modrý vodní proud vidím na vlastní oči. Vzápětí pošlu všem spoluskautíkům telepatický přání, ať se tam taky někdy podívají.
Athabasca river |
Tolik zážitků a to jsem ještě ani nevystoupil z vlaku!
Cestu mi zpříjemní mladá krásná Němka Wiebke, která v Kanadě pobývá pár měsíců a teď hledá inspiraci v jejím západním koutku. Také se trochu rozmluvím s chlápkem co sedí vedle. Jmenuje se Fabian, je teď na erasmu v Quebecu a rozhodl se trochu si Kanadu projet než mu to všechno začne. Oba jsou veselí a moc milí, tak je zatáhnu do místního Laudromat Café na luxusní capuccino.
Welcome to Jasper!
Žádné komentáře:
Okomentovat