Filmík: Život Adele

Jája dlouho básnila o tomhle filmíku, taxme na něj na náš společnej 1461. den vyrazili. Do světozoru, malýho sálu. Tak tak, že jsme to z předchozího brunche v Cafe Louvre stihli.

Filmík se jmenoval Život Adele. Natočil ho tuniský režisér Abdellatif Kechiche a do hlavních rolí obsadil Adéle Exarchopoulos a Léu Seydoux. Snímek vyhrál Cannes a byl hlavním tahákem na Festival francouzského filmu, kterejžto jsme jaksi nepostíhali.

Adele je patnáctiletá dáma, která na záčátku svých milostných avantýr zjistí, že jí vlastně přitahuje stejné pohlaví. Zahledí se do Emmy, kterou potá v baru a už se to s ní veze. Popsán je pak vývoj jejich vztahu do nejmenších detailů, nevynechávaje ani součásti hodně intimní. Adéle s Emmou spolu prožívají silný emoční vlny a prokousávají se světem, kterej homosexuálům vesměs nepřeje.

Zajímavý na filmu je jeho zpracování. Takřka celý děj se odehrává jen ve výrazech obličejů. Většina scén jeje zaměřená právě na výrazy dvou hlavních postav. Všechny scény jsou také značně delší, než jsme zvyklí, ale to filmu dodává zvláštní šmrnc.

Adéle při jedom z prvních pohledů na Emmu, typická scéna.
Zdroj: premiere.fr

Snímek jako celek poskytuje okýnko do vnitřku homosexálního vztahu a v tomhle směru pro mě byl dost vzdělávací. Okolí Adéle její orientaci zvládá o dost hůř a dává jí to nezřídkakdy sežrat. Trochu smutný je, že na večeři u Adéliných rodičů musí obě půl večera prolhat a vymyslet si imaginárního Emmina přítele.

Obě dámy na gay parade. zdroj: thepinksnout.wordpress.com

Režisér rovněž nešetřil erotickými scénami, který vykreslujou, jak důležitej je sex i pro homosexuální páry. Mně ty scény nevadily, ale vidět je v kině byl trochu nezvyk :-). Jája by mohla vyprávět.

Podtrženo sečteno, dobrej, originální, lechtivej a vzdělávací kousek.