pondělí 26. září 2016

Transformace za tranformací v Torontu

No nazdar - tak se mi sesypalo pár vzdušnejch zámků (mysleli jste si, že to nejde žejo?) a se sbíráním střípků mám tolik práce že blogovačka zase stojí. Tak tady je aspoň pár inspiračních obrázků.

Ranní mirroring v sousedních domečcích.


Z procházky po Humber Bay Park . Moc pěkný to tam bylo!



Noční výhled z okna.
Inukshuk, znak nám Toronťanům připomínající, že jsme na území First Nations.


Tenhle kámík mi spadnul před nos v den mých třívátých narozenin. To jako že mi začíná podzim?? :)

pátek 16. září 2016

Veselý zvraty, procházky a konverzace v Torontu

Zatímco jsem se těšil na naše, různě jsem tak pocourával po mým milovaným waterfrontu, psal blog, přemýšlel o naší vztahový budoucnosti a snažil se držet se svých hlavních závazků: vstávat každý den v 7:00 a neutrácet za jídlo a zábavu víc než $17 za den. Oba tyhle závazky jdou dosti ztěžka, ale je dobře se v dodržování svého slova trénovat.

Courání po Torontu.


Jeden z dalších závazků bylo psaní blogu, konkrétně dopsat všechno, co jsem chtěl kdy napsat. A tak jsem se pustil do sepisování našeho trekování po Gruzii v létě 2015. Pro osvěžení si čtu cestovní deníček a je to jakobych se tam znova objevil. Chvěju se štěstím že jsem to krásný kavkazský dobrodružství zažil a vy si o něm zanedlouho budete moci přečíst. Nevím ale, jestli nejdřív nebudu publikovat dobdrodružství z Nova Scotia :). Můžete zahlasovat komentářem pod tímhle postem :)

Aka psaní blogu.
V týhle době (první polovina srpna) se mě taky snaží přetahnout jedna konzultantská firma, se kterou jsem byl v kontaktu v únoru. Tehdy si za mě vybrali někoho jiného. Tentokrát spou dohodneme o kus lepší platový podmínky, hlavně ale smlouvu do posledního data mýho pracovního povolení a příslib sponzorování na permanent residency. To mě okouzlí! Když máme s těmahle novýma doladěnou smlouvu, oznámím plánovaný obchod ve svojí současný práci. A tam se najednou začnou dít věci... Do dvou dnů od oznámení mám svojí situaci probranou s celým managementem Architechu, prodlouženou smlouvu do konce povolení, zvýšený plat a nabídku permanent residency s tím, že mě potřebujou. A tak co… když už jsem tu něco začal, tak to taky dokončím. A zůstávám. Kromě jiného byl náš ředitel dvakrát v Nunavutu. A tím si mě získá.

Courání po Torontu.

Jak se tak dávám sem tam s někým an waterfrontu do řeči, zjišťuju, že velkou oblibou kanaďanů je jezdit na sever na cottages, do přírody posedět/popařit s kamarádama. Taky hodně rádi kempují a hlavně portážují, tedy cestují po Ontariu s kánoí, kterou mezi jednotlivými jezery přenáší. 

Courání po Torontu.

Z konverzací taky zjišťuju, co považují za hlavní rozdíl mezi Evropou a Kanadou. Takhle mi to popsala jedna hezká kanaďanka co jsem jí potkal na pláži v HTO parku: "No vy v Evropě si prostě umíte líp užívat života! Tady v Torontu jen dřeš a dřeš, zatímco v tam máš spoustu dovolený, a tak hodně posedáváš s kamarádama, chodíš za kuturou a tak!"

Je to tu zábavný prostě :)

pondělí 29. srpna 2016

Naši v Torontu, juhuuuiyyyyyy!

Přišel patnáctý srpen a s ním dlouho očekávaný přílet maminky, Barušky a Štěpánky. Pár dní jsem na tuhle mojí předrahou návštěvu připravoval byteček a vyvařoval, aby o ně bylo dobře postaráno. V den jejich příletu to vyšlo hezky tak, že jsem pro ně na letiště mohl zajet rovnou po práci. Protože letěli přes Montréal, přistávali na letišti Billy Bishop, tedy na tom, který jsem na začátku svýho kanadskýho dobrodružství sledoval z okna a v současný době ho mám cca 15 min chůze od dveří.

Billy Bishop airport

Na letiště dorazím pro jistotu o dost dřív, a tak stačím ještě sednout do nedalekého Aroma espresso baru, dát si kus jejich báječnýho pečiva, kafčo a tetelit se štěstím, že moji drazí jsou už tak blízko. Jejich let jsem samo sebou sledoval půl monitoru na flight radaru, Na druhý půlce jsem sepisoval výpověď, protže si mě snažkil přethnout jinej zaměstnavatel. Prostě excitace ze všeho :)

Napjatý očekávání a sepisování výpovědi.



Pak přes okno kavárny a podle flight radaru vidím přistávat jejich letadlo. Srdce mi prudce buší a letadlo zhurta pohupuje křídly ze strany na stranu. To asi nebude hladký přistání... :)


Letadlíčko s našima!!


Pak jim běžím naproti tunelem pod jezerem, jak se na Billy Bishop letiště sluší a patří. Pár krásnejch objetí a obrovská radost všech. Těch 6 měsíců bylo docela dlouho, ikdyž to hangouty a whatsapp hodně zjednodušují.

Jsou tu!!!


Jen co vylezeme z letiště, maminka s Baruškou požadují cigárko. Tak to cestou vezmem přes molo v přístavu, probíráme jejich strastiplný let (hlavně to přistání) a sledujeme postupně oranžovějící Toronto. Vítejte na waterfrontu!

Barvičky k cigárku.


P.S. omluva za dlouhý prodlení s blog posty. Taky teď budu mít trochu delší intervaly (řekněme několik dní), začíná mi Salsa a Landmark Introduction Leaders program :). Zato sem ale přifrčí pár článků o Nova Scotia!

Nový výhled z okna obýváku pro naše.
Vzadu je vidět měsíční světlo odrážející se v Lake Ontario.


sobota 27. srpna 2016

Intermezzo - pardóneček a Nova Scotia

No nazdar;)
Chci se omluvit, že teď nevychází jeden blog post každý dva dny. Mám tu rodinu a projíždíme Nova Scotia - rybářský vesnice, losi, Acadians, největší příliv a odliv na světě... Takže spousta zážitků a nestíhám psát.


Takže pardóneček! Další posty nejpozději na začátku září, ale věřím že dřív.


Přidal bych pár obrázků z Nova Scotia, ale ta hloupá mobilní aplikace to neumí!