neděle 31. července 2016

Naše Kuba ve 2016 - kontext, plán a jak to dopadlo

Takže, jak se k tomu semlelo? Už jsme se s Jájou od její návštěvy v březnu dva měsíce neviděli, a tak mi přišlo, že bychom z tý naší odloučenosti mohli udělat nějaký dobrodružství. Trvalo to pár volání přes whatsapp a hangout, ve hře byla Kolumbie, nějaká Asie, Zéland... A muselo to vyjít nějak finančně snesitelně pro oba. Pod vlivem toho, že Jája kdysi o Kubě mluvila právě Kuba nakonec vyhrála. Koupil jsem si letenku tak abych dojel do Havany dřív a odjel později než Jája. Bylo to ale velký zvažování, ježto jsem netušil, co si k CIBC můžu dovolit (tehdy jsem si ještě myslel, že mi smlouvu prodlouží).

Oba jsme začali koukat po kandidátech na favority a pomalu se to začalo komponovat - tradičně přes Google spreadsheet. Auto si půjčím hned jak tam v pátek přijedu a v sobotu s ním vyzvednu Jáju, na pohodu. První verze plánu obsahuje nejpřitažlivější část Kuby - východ kolem města Guantánamo nedaleko americký věznice a krásný hory v Baracoa. Problém je v tom, že do Guantánama je to z Havany dobrých 1200km. Zároveň máme dovolenou podle kanadských standardů, tedy jen něco málo přes týden. Tohle se teda nedá moc zkombinovat. Nakonec vyhraje uvolněná cestovací verze:
Havana - Viñales - Maria la gorda - Zátoka Sviní a Playa Larga - Trinidad - Santa clara - Cayo Santa Maria - Cayo Coco - Havana.
V plánu je tabáková plantáž, ježdění na koních, šnorchlování u korálových útesů, rum, doutníky, salsa kluby,  autentická města, pláže, památník Che Guevary... No prostě všechno možný :). Hlavním cílem pro mě ovšem bylo obejmout Jáju.
A taxme následující dva měsíce aspoň cvičili  español na duolingo! To zas byla legrace! El conejo no gustá mi cerveza!

Původní plán s iluzí, že auto bude.


Pak už ale přijde 8.7. a já sedím v letadle Air Canada rouge vedle japonského ambassadora na Kubě. Červenec a Srpen jsou na Kubě obdobím dešťů. Díky tomu už cestou v letadle vidím spoustu bouřkových mraků ve kterých se to hemží blesky, woohooo! Já miluju bouřky!






Ta cesta letadlem z Toronta je pro mě vůbec děsně zábavná. Telefon totiž ukazuje GPS i když má letovej mód. A tak sleduju nad kterými státy US prolítáme - Ohio, West Virginia, North Carolina, South Carolina, Florida.

Takhle se dal sledovat můj let na telefonu i s letovým režimem.


Situace po příjezdu do Havany se samozřejmě vyvinula jinak než jsem čekal. Po příjezdu na malinký ušmudlaný letiště v Havaně jsem obešel všechny stánky (ano, stánky!), co si říkaly autopůjčovny, aby mi jeden po druhým řekli, že auta nemají a mít nebudou, ať se zeptám v Havaně v centru. Později, zjistím, že na celý velký Kubě neexistuje žádné auto k vypůjčení. A z našeho plánu vyškrtnem ty místa, co jsou daleko a byly závislý na autě, a profrčíme půl Kuby pomocí taxi collectivos a někonečnýho se dohadování ve španělštine, za kolik že pojedem tentokrát. Game on! Party hard!

Žádné komentáře:

Okomentovat